Ruský prezident Dmitrij Medveděv (vlevo) na návštěvě u americké hlavy státu Baracka Obamy (24. červen 2010)

Ruský prezident Dmitrij Medveděv (vlevo) na návštěvě u americké hlavy státu Baracka Obamy (24. červen 2010) | foto: AP

Smlouvu START musíme ratifikovat rychle, shodli se Obama s Medveděvem

  • 0
Prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv se na schůzce ve Washingtonu shodli, že obě země musí urychleně ratifikovat novou smlouvu START o omezení strategických jaderných zbraní. Prezidenti se také dohodli na koordinaci postupu ohledně nepokojů v Kyrgyzstánu.

Novou smlouvu START podepsali Obama a Medveděv v dubnu v Praze. Dokument obsahuje závazek obou zemí snížit počty rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1550. To znamená snížení asi o třetinu proti předchozím dohodám. Smlouvu ale ještě musí ratifikovat americký Senát a obě komory ruského parlamentu. (o podpisu smlouvy více zde)

Barack Obama a Dmitrij Medveděv při podpisu smlouvy START ve Španělském sále Pražského hradu. (8. dubna 2010)Barack Obama a Dmitrij Medveděv při podpisu smlouvy START ve Španělském sále Pražského hradu. (8. dubna 2010)

PO JEDNÁNÍ NA HAMBURGER

- Po schůzce pozval šéf Bílého domu ruského prezidenta na hamburger do běžné restaurace v Arlingtonu.

- Číšníci dvěma nejmocnějším mužům světa srazili dva stoly a Obama si objednal cheesburger s čedarem, cibulí a okurkou. Medveděv zvolil variantu cheesburgru s pálivými papričkami jalapeňos.

"Není to úplně zdravé, ale zato velmi chutné a poznal jsem ducha Ameriky," řekl Medveděv později novinářům.

Obama s Medveděvem projednávali také situaci v Kyrgyzstánu. Násilnosti v zemi, kde mají obě velmoci každá svou vojenskou základnu, si vyžádaly přes 250 mrtvých a desítky tisíc lidí utekly kvůli nepokojům do sousedního Uzbekistánu. Rusko a USA chtějí v zemi koordinovat svou diplomatickou a humanitární pomoc. (o etnický střetech více zde)

Medveděv podotkl, že Moskva považuje Kyrgyzstán za svého strategického partnera a že doufá ve vznik stabilní vlády po nových volbách. Jinak prý hrozí Kyrgyzstánu rozpad. I tak ale Moskva do středoasijské země nehodlá vyslat své vojáky. "Rusko tam neplánuje poslat své mírové jednotky," řekl ruský prezident.

Prezidenti také oznámili, že hodlají spolupracovat v boji proti terorismu. Obama ale připomněl, že i když se vzájemné vztahy mezi Moskvou a Washingtonem zlepšily, mezi státy pořád přetrvávají rozpory. Třeba kvůli Gruzii. Podle Medveděva to ale nebrání jednání o budoucnosti.

Stabilizovat situaci v Afghánistánu není snadné

Na tiskové konferenci padla i otázka ohledně dalšího amerického válečného úsilí v Afghánistánu po středeční rezignaci dosavadního velitele spojeneckých sil Stanleyho McChrystala, jehož nahradí generál David Petraeus. Obama zopakoval, že jde o personální změnu, ne o změnu strategie.

Medveděv uvedl, že Moskva pořád věří, že se spojenci Afghánistánu snaží pomoci. Nechtěl Obamovi udělovat rady, naznačil ale, že stabilizovat situaci nebude jednoduché. Rusko v 80. letech vedlo v Afghánistánu neúspěšnou válku a nakonec se muselo ze země stáhnout.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv (vlevo) a jeho americký protějšek Barack Obama (24. červen 2010)Ruský prezident Dmitrij Medveděv (vlevo) a jeho americký protějšek Barack Obama (24. červen 2010)

Oba prezidenti si pochvalovali, jako jsou teď rusko-americké vztahy dobré. Shodli se, že chtějí pokračovat ve vzájemné spolupráci, která by se po diplomatickém sbližování měla přenést i do vzájemného obchodu. Obama přitom připomněl, že před jeho nástupem do úřadu loni v lednu byly vztahy mezi oběma zeměmi zřejmě nejhorší od konce studené války, když je poznamenala vzájemná nedůvěra.

Obrat podle něj přinesla jeho úspěšná politika nového začátku, kdy se Moskva s Washingtonem dohodla na nástupci smlouvy START, ale třeba i na sankcích vůči Severní Koreji a Íránu kvůli jejich jaderným programům či nešíření nukleárních zbraní. Lepší je nyní i obraz Spojených států v očí běžných Rusů, poznamenal americký prezident. Oteplení vztahů obou zemí podle něj prospívá celému světu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video