Kardinál Vlk přiznal, že jeho dvacetileté působení nebylo úspěšné. Není vyřešen majetek, smlouva s Vatikánem, katedrála patří státu. Jak Vatikán hodnotí vedení církve v Česku?
To, co říká kardinál Vlk, je pravda. Kardinál a biskupové teď samozřejmě nemohou za každou cenu tlačit na rychlé řešení. Ale musí mít na zřeteli, že se to vyřešit musí. Zdá se, že obě strany to chtějí dotáhnout do konce a myslí to vážně. Až se překoná ekonomická krize, musí se tomu věnovat větší pozornost – spolupráce mezi státem a církví musí být zdravá. Když se nám povede překonat napětí z dob komunismu, uděláme hodně pro společnost. Církev může státu pomáhat třeba s výchovou, s pedagogickou činností a podobně. Proto by měla ležet na srdci celému národu.
Papež přijel církev v Česku povzbudit, aby také lépe dělala misii – šířila víru. V čem má být aktivnější?
Zaměřit se na práci s mladými. Viděli jsme to při bohoslužbě ve Staré Boleslavi. Papež se obrátil na mládež velmi výmluvně. Právě tam by česká církev měla svou pastorační činnost zaměřit – upevňovat v mladých víru i svědomí. Ale to se týká celého západního světa, nejen Čechů.
Premiér Fischer po schůzce s vámi řekl, že církev přeruší vyjednávání o majetku kvůli ekonomické krizi. Jaký máte ze schůzky dojem? Rozjedou se jednání, až krize skončí?
Ta schůzka byla pozitivní. Premiér Fischer je podle mě velký realista a rozhodný člověk. Ujistil nás – a my mu věříme – že chce v jednání pokračovat. A pokud vím, co nejdříve kvůli tomu přijede do Říma. Obě strany na tom mají zájem. Premiér Fischer si zaslouží vší úctu.
Řada lidí uznává, že církev má na majetek právo, ale jako od duchovní instituce by od ní čekala určitou velkorysost. Co kdybyste nad spory o majetek mávli rukou?
V první řadě jde o spravedlnost. Aby byly napraveny spáchané křivdy. A pak je nutné uznat, že třeba na sociální služby, které církev tradičně dělá, musíme mít prostředky. Od toho nemůžeme odhlédnout. V každé společnosti platí, že práva jedněch i druhých musí být respektována. Právě sem to spadá. Je to právo církve vykonávat své poslání, jak to vždycky v historii dělala.
Vatikán stále nemá smlouvu s Českem. Ale k čemu ji vlastně potřebujete? Nestačí, že Česko je součástí Evropské unie? Není to dostatečná záruka svobody místní církve?
Jde o to, že jednotlivé evropské země mají vlastní identitu. Evropská unie jim předepíše svá práva či pohledy na věc a ty nemusí zapadat do jejich tradice a historie. Některé země se proti tomu logicky brání – například Irsko (vyhradilo si, že předpisy EU nebudou ovlivňovat jeho přísné zákony ohledně potratů – pozn. red.). Kdyby Evropa uznala třeba homosexuální dvojice za rovné manželství, šla by proti vlastní historii. A bylo by namístě se proti tomu ohradit. Církev v tom chce státy podpořit.
Jaký je dojem Svatého otce z návštěvy Česka? Světové agentury označily přijetí papeže za "chladné".
Rozhodně to nebylo vlažné přijetí. Musí se samozřejmě přihlížet k povaze každého národa, Češi nejsou Brazilci, Angolané či Kamerunci. Ale nebylo to vlažné. Podívejte se na projev prezidenta Klause či rektora Univerzity Karlovy. Myslím, že velmi ladily s myšlenkami papeže. Setkal se s mnoha různými skupinami a například obě bohoslužby byly velmi intenzivní, plné nadšení, hodné setkání "nejvyššího druhu".
Co za ty tři dny nejvíc zaujalo vás?
Byl jsem zasažen krásou zpěvů, i latinských při nešporách v katedrále. Ale nejsilnější bylo, že se Češi dokázali z ničeho nic usebrat a ponořit do modlitby před svým nejvyšším pastýřem. Myslím, že to nejvíc zasáhlo i papeže.
