Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smíříme se, tvrdí Turecko a Arménie. Tentokrát už opravdu

  10:24aktualizováno  10:24
Skončí desítky let trvající nepřátelství mezi Tureckem a Arménií? Podle posledních zpráv se zdá, že obě země chystají průlomový počin. Chtějí obnovit diplomatické vztahy a navázat spolupráci. Tu vždy brzdil hlavně rozdílný pohled na minulost. Ovšem zkušenost nabádá k opatrnosti: není to poprvé, kdy Ankara s Jerevanem vyhlašují konec nevraživosti.

První vlaštovka. Fotbal, na který do Arménie přijel turecký prezident. | foto: Profimedia.cz

"Politické konzultace dokončíme během šesti týdnů, následovat bude podpis dvou protokolů a jejich předložení parlamentům k ratifikaci," citovala britská BBC ze včerejšího společného prohlášení ministerstev zahraničí.

Zprostředkovatelem rozhovorů mezi Ankarou a Jerevanem bylo Švýcarsko. Turečtí a arménští politici teď budou necelé dva měsíce rozhodovat o znění zmíněných dvou protokolů. Jeden se týká navázání diplomatických vztahů a druhý vzájemné spolupráce.

Ankara s Jerevan nemají diplomatické vazby od roku 1991, kdy Arménie vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu. Jeho součástí byla od roku 1920.

Spor o události z let 1915 až 1917 ale trvá mnohem déle. Co se tehdy stalo? Při deportaci Arménů do Sýrie zemřely statisíce lidí. Podle historiků až milion a půl. Byla to první genocida dvacátého století, říkají odborníci. Turci jsou zásadně proti. Ano, represe byly, připouštějí. Ale genocida? V žádném případě. A mrtvých prý taky nebylo zdaleka tolik.

Kdo dnes v Turecku mluví o genocidě, dopouští se trestného činu podle paragrafu 301: urážky turectví. A může jít za mříže. Na svou otevřenost v této otázce před dvěma lety doplatil turecko-arménský novinář Hrant Dink. Vydával dvojjazyčné, turecko-arménské noviny Agos. Psal o genocidě, kritizoval turecké politiky za její popírání, chtěl veřejnou debatu. V lednu 2007 zemřel v Istanbulu rukou atentátníka, sedmnáctiletého tureckého nacionalisty. - o Dinkově vraždě si přečtěte zde

Hrant Dink

Jedním z výsledků nové diplomatické aktivity by mělo být i otevření hranic. Ty jsou neprostupné od roku 1993, kdy se Turci zastali Ázerbajdžánu v konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach. Jak ale zdůraznil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, dohoda neznamená, že by se hranice otevřely hned.

Prezident přijel na fotbal

První "vlaštovkou" smíření mezi Tureckem a Arménií byl loňský fotbalový zápas kvalifikace Světového poháru. Do Arménie na něj přijel turecký prezident Abdullah Gül. -více čtete zde

Letos arménská hlava státu podmiňuje svou účast na kvalifikačním zápase obou zemí v Turecku znovuotevřením hranic nebo zásadním posunem v jednáních.

Prohlášení obou států přivítala jak americká administrativa, tak kupříkladu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. "Jde o událost historického významu, která přispěje ke stabilitě v regionu," prohlásil Sarkozy, mimo jiné důrazný odpůrce vstupu Turecka do EU.

Je ale vůbec možné, aby se obě země opravdu smířily? Bezesporu ano. Ale historická zkušenost nabádá spíše k obezřetnosti. Není to poprvé, kdy Turci a Arméni mluví o novém začátku. Zatím však nikdy k ničemu pořádnému nedospěli. Hranice jsou pořád zavřené, v Turecku soudí za paragraf 301 a v Arménii se turecké kávě striktně říká arménská.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.