Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smíříme se, tvrdí Turecko a Arménie. Tentokrát už opravdu

  10:24aktualizováno  10:24
Skončí desítky let trvající nepřátelství mezi Tureckem a Arménií? Podle posledních zpráv se zdá, že obě země chystají průlomový počin. Chtějí obnovit diplomatické vztahy a navázat spolupráci. Tu vždy brzdil hlavně rozdílný pohled na minulost. Ovšem zkušenost nabádá k opatrnosti: není to poprvé, kdy Ankara s Jerevanem vyhlašují konec nevraživosti.

První vlaštovka. Fotbal, na který do Arménie přijel turecký prezident. | foto: Profimedia.cz

"Politické konzultace dokončíme během šesti týdnů, následovat bude podpis dvou protokolů a jejich předložení parlamentům k ratifikaci," citovala britská BBC ze včerejšího společného prohlášení ministerstev zahraničí.

Zprostředkovatelem rozhovorů mezi Ankarou a Jerevanem bylo Švýcarsko. Turečtí a arménští politici teď budou necelé dva měsíce rozhodovat o znění zmíněných dvou protokolů. Jeden se týká navázání diplomatických vztahů a druhý vzájemné spolupráce.

Ankara s Jerevan nemají diplomatické vazby od roku 1991, kdy Arménie vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu. Jeho součástí byla od roku 1920.

Spor o události z let 1915 až 1917 ale trvá mnohem déle. Co se tehdy stalo? Při deportaci Arménů do Sýrie zemřely statisíce lidí. Podle historiků až milion a půl. Byla to první genocida dvacátého století, říkají odborníci. Turci jsou zásadně proti. Ano, represe byly, připouštějí. Ale genocida? V žádném případě. A mrtvých prý taky nebylo zdaleka tolik.

Kdo dnes v Turecku mluví o genocidě, dopouští se trestného činu podle paragrafu 301: urážky turectví. A může jít za mříže. Na svou otevřenost v této otázce před dvěma lety doplatil turecko-arménský novinář Hrant Dink. Vydával dvojjazyčné, turecko-arménské noviny Agos. Psal o genocidě, kritizoval turecké politiky za její popírání, chtěl veřejnou debatu. V lednu 2007 zemřel v Istanbulu rukou atentátníka, sedmnáctiletého tureckého nacionalisty. - o Dinkově vraždě si přečtěte zde

Hrant Dink

Jedním z výsledků nové diplomatické aktivity by mělo být i otevření hranic. Ty jsou neprostupné od roku 1993, kdy se Turci zastali Ázerbajdžánu v konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach. Jak ale zdůraznil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, dohoda neznamená, že by se hranice otevřely hned.

Prezident přijel na fotbal

První "vlaštovkou" smíření mezi Tureckem a Arménií byl loňský fotbalový zápas kvalifikace Světového poháru. Do Arménie na něj přijel turecký prezident Abdullah Gül. -více čtete zde

Letos arménská hlava státu podmiňuje svou účast na kvalifikačním zápase obou zemí v Turecku znovuotevřením hranic nebo zásadním posunem v jednáních.

Prohlášení obou států přivítala jak americká administrativa, tak kupříkladu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. "Jde o událost historického významu, která přispěje ke stabilitě v regionu," prohlásil Sarkozy, mimo jiné důrazný odpůrce vstupu Turecka do EU.

Je ale vůbec možné, aby se obě země opravdu smířily? Bezesporu ano. Ale historická zkušenost nabádá spíše k obezřetnosti. Není to poprvé, kdy Turci a Arméni mluví o novém začátku. Zatím však nikdy k ničemu pořádnému nedospěli. Hranice jsou pořád zavřené, v Turecku soudí za paragraf 301 a v Arménii se turecké kávě striktně říká arménská.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.