Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slzy a pieta. Oběti masakru v bosenské Srebrenici uctilo 40 tisíc lidí

  18:31aktualizováno  18:31
Východobosenské město Srebrenica se v neděli zahalilo do smutku. Na 40 tisíc lidí sem přijelo uctít oběti největšího masakru v Evropě od konce druhé světové války. Srbské jednotky při něm v závěru občanské války v roce 1995 povraždily kolem osmi tisíc muslimských chlapců a mužů.

Muslimské ženy oplakávají oběti masakru v bosenské Srebrenici, od kterého uplynulo 15 let. (11. 7. 2010) | foto: AP

Od tragické události dnes uplynulo 15 let. Oběti přijeli kromě pozůstalých uctít také představitelé Evropské unie nebo Turecka.

Vzpomínkové shromáždění na pamětním hřbitově Potočari u Srebrenice začala v poledním vedru oratoriem Srebrenické inferno, zpívaným chórem. Poté byly pohřbeny ostatky dalších 775 obětí tohoto největšího masakru od konce druhé světové války v Evropě, které se podařilo ze společných hrobů identifikovat pomocí DNA. Na hřbitově tak nyní spočívá již asi 4 500 identifikovaných obětí tragédie.

Památku obětí masakru v bosenské Srebrenici přijelo uctít 40 tisíc lidí. (11. 7. 2010)

V přečteném poselství amerického prezidenta Baracka Obamy se uvádělo, že "hrůzy Srebrenice jsou černou skvrnou na našem kolektivním svědomí". Obama pak obdobně jako řada dalších představitelů vyzval k zatčení a souzení velitele tehdejších srbských jednotek dobývajících Srebrenici, bývalého generála Ratka Mladiče, který se již řadu let skrývá údajně v Srbsku.

Přítomni byli i prezidenti nástupnických států bývalé Jugoslávie, tedy Srbska, Slovinska, Černé Hory a Makedonie, Chorvatsko zastupoval ministr zahraničí. Pamětníci událostí ale ve Srebrenici už předem protestovali proti příjezdu srbského prezidenta Borise Tadiče, i když ten svou účast odůvodnil snahou přispět k "usmíření národů".

Žena oplakává oběti masakru v bosenské Srebrenici, od kterého uplynulo 15 let. (11. 7. 2010)

Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami 11. července 1995 a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Ve válečném vraždění vynikl nejen svým rozsahem, ale i skutečností, že šlo o jednu ze šesti takzvaných bezpečných zón vyhlášených OSN.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.