Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klamala jste slovy o prodeji Agrofertu? griloval europarlament Jourovou

  13:31aktualizováno  20:39
Kandidátka na eurokomisařku za Českou republiku Věra Jourová čelila desítkám otázek poslanců výborů Evropského parlamentu. Dojem, který na slyšení, médii přezdívaném „grilování“, zanechala, bude mít vliv na to, zda ji výbory doporučí na post členky Evropské komise. Jasno o stanoviscích čtyř výborů by mělo být příští týden.

Na začátku slyšení, které trvalo déle než tři hodiny, si vzal slovo lidovecký europoslanec Pavel Svoboda a požádal své kolegy o správné vyslovování příjmení Věry Jourové. Řada jazyků totiž písmeno „J“ může vyslovovat jako „Dž“.

V úvodním slovu navržená česká eurokomisařka zavzpomínala, jak se před osmi lety ocitla ve vazbě (týkala se tzv. kauzy Budišov, více zde). „Byla jsem ve vězeňské cele, protože jsem se stala obětí nespravedlnosti. To mě šokovalo, nevěřila jsem, že je možné bez důkazů někoho obvinit a věznit. Ukázalo se, že obvinění bylo falešné,“ uvedla anglicky Jourová s tím, že právě tato zkušenost ji vedla ke studiu práva.

Věra Jourová se pak rozhodla odpovídat na otázky europoslanců ve své mateřštině. K angličtině se vrátila v závěrečném slovu a na následující tiskové konferenci. „To, že paní Jourová mluvila s výjimkou čteného úvodu celou dobu česky, ji poněkud diskvalifikuje. Pokud chce být komisařkou, s češtinou si nevystačí,“ kritizoval její přístup europoslanec ODS Jan Zahradil.

Jak je to s tím Agrofertem, zajímalo italskou poslankyni

Věra Jourová obdržela řadu otázek blízkých jejímu navrženému portfoliu, kterým má být spravedlnost, ochrana spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví. Došlo ale už i na jednu štiplavou na jejího stranického šéfa Andreje Babiše.

Vznesla ji italská europoslankyně Laura Ferrara z parlamentní skupiny Evropa svobody a přímé demokracie, v níž je například také šéf českých Svobodných Petr Mach.

„Obhajovala jste Andreje Babiše slovy, že prodal svůj holding Agrofert. Ale Evropská komise potvrdila, že tato činnost se efektivně nestala, navíc že čerpá evropské fondy. Jak vám můžeme důvěřovat v tom, co budete říkat do budoucna? Toto bylo zavádějící prohlášení,“ uvedla Ferrara.

Jourová měla na každou odpověď dvě minuty, tedy dvojnásobek času na položení otázky. „Andrej Babiš je člověk, který má za sebou velké úspěchy v byznysu, ale já jsem se o jeho byznys nikdy nezajímala. Pro mě je to předseda politického hnutí, ministr financí. Co se týče toho, jestli prodal nebo neprodal firmu, to je otázka z doby, kdy nastoupil do funkce, já jsem v té chvíli řekla informaci, kterou jsem v té chvíli věděla. Babišův byznys nikdy nebyl ve středu mého zájmu,“ uvedla Jourová.

Odpovědi české kandidátky na post v Evropské komisi byly místy výrazně obecné.

Když například polského poslance Tadeusze Zwiefku, člena frakce Evropské lidové strany, zajímalo, co Jourová udělá pro podporu malých a středních podniků a odstranění administrativní zátěže, dozvěděl se, že je třeba „snažit se, aby regulace nepřidávala další zátěž těm, kteří tvoří ekonomický základ společnosti, ale aby odstraňovala bariéry“. Jourová dodala, že je třeba zjednodušit směrnici o právech akcionářů.

Pro komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa bylo zpovídání Věry Jourové na půdě Evropského parlamentu únavné:

Na otázku, „jaké konkrétní návrhy přednese, aby členské státy EU dodržovaly práva Romů“, zase Jourová připustila, že Česko v minulosti obdrželo ze strany Evropské komise výzvu, aby v této oblasti bylo aktivnější. „Romské děti ve zvýšeném procentu končí ve speciálních školách, to mi velmi vadí a musí se to řešit, nejen v České republice, ale i v jiných zemích. Je ještě třeba něco, co se zatím nedaří, a to vzájemné pochopení, co chce majorita a co chce minorita,“ uvedla Jourová.

České europoslance zajímala ochrana spotřebitele

Řada došla i na otázky europoslanců z České republiky. Dita Charanzová se ptala, co chce Jourová udělat pro to, aby spotřebitelé dobře znali svá práva, a co lze udělat pro malé a střední podniky, aby dobře rozuměly svým povinnostem.

Jourová zmínila legislativní nástroje, které mají úřady k dispozici, například směrnici o právech spotřebitele, dodala nicméně, že je třeba doplnit legislativu srozumitelnou a dostupnou informační kampaní. „Musíme se jako Evropská komise spojit s naší sítí CPC (Síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, pozn. red.) v jednotlivých členských státech, s institucemi, které mají na starost dohled nad ochranou spotřebitelských práv, a přijít s dobrou a efektivní kampaní,“ řekla Jourová své „spojenkyni“ na půdě europarlamentu. Charanzová totiž byla zvolena jako nestranice na kandidátce ANO.

Jiřího Pospíšila, zvoleného na kandidátce TOP 09, zase zajímalo, na jaké konkrétní oblasti politiky ochrany spotřebitele se Jourová zaměří a co konkrétně udělá vůči nekalým obchodním praktikám, například v Česku známé „kauze šmejdů“.

Jourová řekla, že byť „je zajímavé přicházet s novými návrhy“, je nutné zaměřit se zejména na to, aby byl tvrdě vyžadován výkon již přijaté legislativy. Zavázala se, že se zasadí o dotažení aktualizace směrnic zabývajících se bezpečností spotřebního zboží a dohledem nad finančním trhem.

Odpověď ale Pospíšila uspokojila jen částečně. „Paní Jourová potvrdila, že sdílí můj pohled na spotřebitelské právo, její odpověď však zůstala v obecné rovině,“ zhodnotil vyjádření někdejší ministr spravedlnosti.

Naopak europoslankyně Michaela Šojdrová odpovědi hodnotila pozitivně. „Myslím, že mnohé překvapila velmi pozitivně konkrétností a znalostí problematiky,“ uvedla Šojdrová, která je členkou výboru pro práva žen. „Předpokládám, že Věru Jourovou v příštích hodinách podpoří zaslouženým absolutoriem všechny čtyři výbory, jejichž grilování byla dnes vystavena,“ sdělila lidovecká politička.

Věra Jourová při slyšení před Evropským parlamentem (1. října 2014).

Věra Jourová při slyšení před Evropským parlamentem (1. října 2014).

Závěru slyšení předcházel blok otázek k rovnosti pohlaví. Možné budoucí eurokomisařky se jedna z poslankyň zeptala například na to, zda se podaří před dalšími volbami prosadit zásadu, aby polovinu z Evropské komise tvořily ženy, což nyní neplatí. „Budu dovnitř institucí EU tlačit návrhy, abychom posílili a zvýšili šance žen na úspěch,“ odpověděla Jourová.

Další europoslankyně se pak dotazovala, jak Jourová chápe pojem gender. „Chápu gender jako zajištění rovnosti šancí přístupu ke vzdělání, přístupu na trh práce, přístupu do vedoucích funkcí, přístupu ke službám,“ slyšeli politici.

Krátce po půl páté odpoledne se pak Jourová ujala závěrečného slova. Přiznala, že připravený text si zapomněla, takže musí hovořit spatra. „Pokud mi dáte možnost stát se komisařkou pro tak významné porfolio, budu připravena k další výměně názorů. Velmi ráda budu s vámi se všemi spolupracovat a věřím, že spolupráce přinese velmi záhy zajímavé výsledky,“ řekla poslancům.

Z navržené pozice cítila Jourová zklamání

Slyšení trvalo celkem tři hodiny a deset minut. Jourová čelila 45 otázkám od čtyř výborů, což je neobvyklé - zpravidla se na každého kandidáta připraví jeden výbor. Portfolio Jourové je ale obsáhlé.

Post komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví Jourová původně nechtěla, její specializací je místní rozvoj. Sama po přidělení portfolia přiznala, že cítí zklamání (více čtěte zde).

Slyšení může teoreticky pro kandidáta znamenat konečnou, při posledních dvou sériích „grilování“ vždy jeden z kandidátů vypadl. Což na druhou stranu není nijak velká úmrtnost. Dochází k tomu, když se některý z kandidátů stane vyloženě politicky nepřijatelným nebo při zpovídání zcela propadne.

To, zda uspěla, se původně Jourová měla dozvědět ve čtvrtek. V podvečer ale ČTK upozornila, že konečné rozhodnutí, zda poslance přesvědčila, padne asi až v pondělí.

Verdikt poslanců, kteří kandidáty zpovídají, je doporučující, o Komisi bude Evropský parlament hlasovat jako o celku. Stane se tak na konci října. Komise by se práce měla ujmout na začátku listopadu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.