Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slyšení o Temelínu: boj dvou znesvářených táborů

  18:05aktualizováno  18:05
Zhruba čtyři sta lidí z řad odpůrců i sympatizantů Temelína se účastní v Týně nad Vltavou veřejného slyšení k posouzení vlivu budovy pomocného aktivního provozu elektrárny na životní prostředí. V místním kulturním sále se sehrávají právě tyto skupiny malý boj. Vždy, když se dostane ke slovu druhá strana, polovina sálu začne hlučně tleskat. Na jedné straně jsou pracovníci Temelína, na druhé pak rakouští a němečtí aktivisté. Hornorakouský zmocněnec pro jadernou energetiku Radko Pavlovec si však myslí, že ať to dnes v sále dopadne, jak dopadne, Temelín má boj stejně prohraný. "Temelín se zlikviduje ekonomicky sám. Okolní země totiž od něho elektřinu brát nebudou," řekl redaktorovi MF DNES.

Jednání se účastní více než padesát odpůrců Temelína z Rakouska, kteří trvají na odstavení elektrárny a uskutečnění celkové prověrky jejího ekologického vlivu. Po 15. hodině vstoupila do sálu také skupina bavorských Zelených s protitemelínskými transparenty. Organizátoři museli v sále zjednat pořádek.

Ministerstvo životního prostředí ústy jednoho ze zpracovatelů posudku Ivana Laudy v první části veřejného slyšení konstatovalo, že posouzení je z jeho pohledu v pořádku. Naopak Rakušané trvají na tom, že je povrchní.

Posouzení je povrchní, tvrdí Pühringer
Podle Josefa Pühringera z platformy proti jadernému nebezpečí je posouzení povrchní a je k němu potřeba vznést řadu připomínek.

"V dokumentu postrádáme například vyhodnocení následků možné havárie plynovodu, který vede v blízkosti budov pomocných provozů elektrárny," řekl Českému rozhlasu Pühringer.  "Nejsou zde posouzeny ani případné následky havárie při přepravě jaderných odpadů do Dukovan. Připomínky máme i k dokumentaci k provedení 78 změn na budovách aktivního provozu," dodal.

Rakouskou vládu zastupuje na slyšení hornorakouský poslanec Otto Gumpinger. "Naše požadavky ohledně elektrárny stále trvají. Dokumenty, které dostáváme z české strany jsou nedostačující. Jsou tam lži, nepravdy a mnohé věci se v nich zatajují," řekl zpravodaji MF DNES Gumpinger.

Veřejné slyšení nařídil soud
Budova, které se slyšení týká, několikrát změnila projekt, což odsoudilo sdružení Jihočeské matky a kauzu dohnalo až k soudu. Sdružení spor vyhrálo a soud nařídil vypracovat posudek o vlivu na životní prostředí.

"Tyto změny jsou pouze dílčími úpravami technologického zařízení," řekl mluvčí Temelína Milan Nebesář. "Z hlediska radiační ochrany a jaderné bezpečnosti splňují všechny požadavky. Nemohou mít žádný negativní vliv na životní prostředí, spíše přispívají k jeho zlepšení," dodal Nebesář.

Ministerstvo průmyslu je proti přítomnosti Rakušanů na slyšení
Podle ministerstva průmyslu je nepřístupné, aby se veřejného slyšení zúčastnili rakouští odpůrci Temelína. "Veřejné projednání je v souladu se zákonem. Velmi diskutabilní je ovšem přítomnost rakouské veřejnosti," řekl poradce ministra průmyslu pro ekologii Jiří Hanzlíček.

"Český zákon se v souvislosti s veřejným slyšením nezmiňuje o zahraniční účasti. Jde pouze o výklad zákona ministerstvem životního prostředí.  Tato účast je možná, pokud posuzování vlivů překračuje hranice. Umožňuje ji mezinárodní úmluva. To však není tento případ a Česká republika k ratifikaci úmluvy ještě nepřistoupila," dodal Hanzlíček.

Podle Dalibora Stráského z ministerstva životního prostředí, které veřejné slyšení uspořádalo, přítomnosti rakouských občanů nic nebrání. "Přistoupili jsme k výkladu zákona, že se projednání může zúčastnit každý. Nemáme právo někomu účast odepřít," konstatoval Stráský.

Reaktor zvyšuje výkon

Výkon reaktoru prvního bloku temelínské elektrárny se ve středu 15. listopadu zvýšil na deset procent nominální hodnoty.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost totiž souhlasil s přechodem elektrárny do druhé podetapy energetického spuštění. V té musejí pracovníci elektrárny provést téměř 200 testů, aby prověřili spolehlivost zařízení primárního a sekundárního okruhu.

"Je to vlastně poslední možnost, kdy se může veřejnost k Temelínu vyjádřit. Posouzení vlivu na životní prostředí mělo proběhnout na celé elektrarně," míní Stráský.

Aktivisté vznesli přes 40 tisíc námitek
Odstavení Temelína a zahájení kroků k jeho zrušení požadoval také šéf hornorakouských Zelených Rudi Anschober. Poukázal na to, že námitky proti Temelínu zaslalo na 40 tisíc Rakušanů. "V rozporu se všemi mezinárodními zvyklostmi nebyli tito lidé na nynější projednávání osobně
pozváni," postěžoval si Anschober.

Ministerstvo životního prostředí zahájilo posuzování některých změn na jaderné elektrárně Temelín z hlediska vlivu na životní prostředí v polovině října.

Dokumentaci k 78 změnám v projektu jaderné elektrárny Temelín předalo ministerstvo k připomínkování také rakouské straně.

Rakousko zablokovalo jednání patnáctky s ČR
Rakousko svými požadavky ohledně české jaderné elektrárny Temelín zablokovalo dohodu o společné pozici "patnáctky" vůči ČR v kapitole energetika.

Členské státy se také neshodly na stanovisku ke kapitole životní prostředí, a to nejen vůči ČR, ale také vůči Maďarsku.

Podle diplomatů spočívá nedohoda v energetice v jedné větě, kterou Rakousko prosazuje do pozičního dokumentu a jež se týká zkoumání dopadu Temelína na životní prostředí.

Západoevropští odborníci: Temelín je bezpečný

Rakouští ekologové: Temelín je brána do pekla

Západoevropské sdružení jaderných regulátorů, takzvané WENRA, tvořené úřady jaderného dozoru zemí Evropské unie, zhodnotilo bezpečnostní opatření české jaderné elektrárny Temelín značně pozitivně.

Zpráva sdružení konstatuje, že v Temelíně byly aplikovány západní normativní postupy ve snaze skloubit východní a západní technologie a získat odpovídající provozní povolení. Avšak proces prověřování, nakolik se rozdílné technologie spolu spojit dají, ještě nebyl uzavřen.

Jakmile se tak ale stane, dosáhne Temelín stejné bezpečnostní úrovně jako reaktory, které jsou již v západní Evropě v provozu, konstatuje zpráva.

Rakouská ekologická organizace Global 2000 zprávu Západoevropského sdružení jaderných regulátorů ostře napadla.

"Tato zpráva vystavuje propouštěcí list nespolehlivým jaderným elektrárnám v uchazečských zemích," uvedla ve Vídni tisková mluvčí Globalu Andrea Paukovitsová. "V této takzvané studii se zračí zřejmý cíl uskupení WENRA udržet nespolehlivá jaderná zařízení v síti a získat přitom zakázky pro churavějící západní jaderný průmysl," řekla Paukovitsová.

"Tato skandální zpráva nemůže v žádném případě nahradit zkoušku elektrárny Temelín, kterou má provést nezávislá komise odborníků."

Sdružení WENRA tvoří úřady jaderného dohledu Belgie, Finska, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Španělska a Švédska. Celá zpráva WENRA je zveřejněna v angličtině na internetové adrese www.ski.se/engelska/ski/wenra.htm.

Za účasti asi 500 lidí, z nichž zhruba 50 přicestovalo autobusem z Rakouska, probíhalo v Týně nad Vltavou veřejné projednávání posudku vlivu změn v projektech budov aktivních provozů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. (16. listopadu 2000)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Grafomotorička Martina Simonidesová.
Některé děti neumí správně psát, radši sedí u televize, říká grafomotorička

Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.