Psycholog Ivan Douda při veřejném slyšení kandidátů do Rady ČT (15. dubna 2015)

Psycholog Ivan Douda při veřejném slyšení kandidátů do Rady ČT (15. dubna 2015) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Rada ČT potřebuje psychologa, přesvědčoval poslance Ivan Douda

  • 29
Ve Sněmovně začalo dvoudenní veřejné slyšení více než 50 kandidátů, kteří usilují o obsazení třetiny křesel v Radě České televize. Poslanci se od nich dočkali návrhů na zvýšení koncesionářských poplatků, odvolání ředitele ČT i zmínky, že zpravodajství této instituce je „bezpečnostním rizikem země“. Do rady se mimo jiné hlásí koulařka Helena Fibingerová, současný předseda Jaroslav Dědič nebo psycholog Ivan Douda.

„Ze stařecké pošetilosti chci ještě mluvit do veřejných věcí,“ řekl na veřejném slyšení Ivan Douda, který spoluzakládat Drop In a Výboru dobré vůle.

Doudovi je 71 let, když se poslanci ptali na jeho věk, nechal je hádat. „Vypadáte na padesát,“ řekl poslanec Vítězslav Jandák. „Jde vidět, že pod tvrdou slupkou jste hodný člověk,“ odvětil mu Douda.

České televizi (ČT) v krátkém vystoupení pochválil vlastní tvorbu, kritizoval ale zpravodajství a publicistiku za to, že se vytrácejí reportéři, kteří jsou specializovaní na sociální témata a drogovou problematiku. Jako radní by proto inicioval seminář pro reportéry a poučil je například o tom, jak číst statistiky nebo jak vnímat některé pojmy.

„Byl bych rád, kdyby v Radě ČT byl také psycholog, protože se tam vede velké množství řečí, které jsou redundantní, tedy nadbytečné,“ řekl Douda k jeho motivaci vstoupit do televizní rady. „Na zasedání rady jsem byl a toho psychologa by tam skutečně bylo třeba,“ zažertoval předseda volebního výboru, poslanec Martin Komárek s poznámkou, že to neznamená, že Doudovi dá v tajné volbě hlas.

Tajnou volbou vyberou poslanci 15 jmen z 52

Douda byl ve středu jedním z prvních kandidátů, kteří předstoupili na dvoudenním veřejném slyšení před poslance volebního výboru. Ti musí Sněmovně doporučit 15 kandidátů z 52, kteří o několik míst v radě usilují.

Volební výbor vybere 15 kandidátů tajnou volbou v úterý 21. dubna. „Pokud se shodneme, plénum z nich vybere pět kandidátů na květnové schůzi,“ řekl iDNES.cz předseda výboru Komárek. Pěti současným radním vyprší mandát na konci května.

Kandidáty do Rady ČT navrhují výboru neziskové organizace, města nebo třeba vysoké školy. Letos jich hned několik vyslala Česko izraelská smíšená obchodní komora. Mezi jejími nominanty je například advokát Jaromír Císař z kanceláře Císař, Češka, Smutný. Osm kandidátů ve veřejném slyšení nominovalo zájmové sdružení FITES, čtyři hnutí NE základnám.

Kandiduje koulařka Fibingerová i exšéf Zemanova kabinetu

Mezi kandidáty jsou současný předseda Rady ČT Jaroslav Dědič a její člen Jiří Kratochvíl, bývalý šéf kabinetu tehdejšího premiéra Miloše Zemana, exšéf kanceláře Stanislava Grosse a moderátor Zdeněk Šarapatka, geolog Václav Cílek nebo olympijský vítěz v kanoistice Martin Doktor.

„Chtěl bych vám nabídnout roli nezávislého člověka s přesahem do oblasti působení dalších sfér lidské činnosti, prosazování pravidel fair play, zdravý rozum a chuť pracovat v Radě ČT stejně poctivě, jako jsem vždy pracoval a pracuji ve sportu,“ uvedl Martin Doktor, sportovní ředitel Českého olympijského výboru.

Po delší době se kvůli kandidatuře na veřejnosti objevil duchovní a písničkář Svatopluk Karásek. Před několika lety prodělal mrtvici a dodnes se z ní zotavuje. „Učím se mluvit,“ řekl omluvně na začátek svého vystoupení, jež s ohledem na jeho zdravotní stav bylo jako jediné mírně delší než stanovený pětiminutový limit. Karásek připomenul, že už v Radě ČT seděl, když ale většina jeho kolegů zvolila do čele televize Jiřího Balvína, na funkci rezignoval. „Radní mě zklamali,“ zavzpomínal s tím, že se před volbou jeho kolegové dušovali, že Balvína, který měl podle Karáska „škraloup“, volit nebudou.

„Nemyslím si, že ČT vyžaduje zásadní reformu. V první fázi potřebuje dodržovat pravidla, která si sama stanovila. V druhé fázi se potřebuje postupně zbavovat postupů, které jí škodí, jako je například komplikovanost, rozvláčnost a nejistota, kdo za co odpovídá,“ vzkázal poslancům geolog Václav Cílek.

Z veřejného slyšení se Cílek omluvil, zaslal jen stručný text, neboť jak v něm sám píše, je na cestě k Indiánům kmene Navaho a Ute. „Tato cesta byla domlouvána půl roku předem. V květnu už bude horko a pastevci budou dál v polopoušti,“ dodal popularizátor vědy.

Chybět na slyšení bude také bývalá koulařka Helena Fibingerová. V radě už v minulosti působila a patřila k zastáncům tehdejšího ředitele Jiřího Janečka. „Když jsem byla v květnu 2001 zvolena poprvé, bylo to krátce poté, co v ČT bouřlivě vrcholila krize způsobená neuváženým odvoláním a jmenováním generálních ředitelů. (...) Mně a mým kolegům se situaci podařilo uklidnit, a když jsem po svém působení v radě v roce 2011 končila, byla ČT už znovu stabilizovanou, silnou a pro veřejnou důvěryhodnou institucí,“ napsala v dopise sněmovnímu výboru Fibingerová s tím, že se z osobní účasti omlouvá, neboť je na služební cestě v Izraeli. 

Zpravodajství jako bezpečnostní riziko země

Ostrou kritikou na adresu televize se ve středu šetřilo. Po poledni s ní ale přišli dva kandidáti, oba nominováni NE základnám. 

„Nikdy bych si pro rozpočet ČT, tak jak byl schválen, nedovolila hlasovat. Měla bych obavy ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti,“ řekla advokátka Miroslava Hustáková s poukazem, že ČT platí externím firmám více než dvě miliardy korun ročně a podle Hustákové není možné přesně zkontrolovat, jak tyto peníze jsou vynakládány. Kandidátka upozornila také na to, že televize snižuje náklady na zpravodajství a publicistiku, byť s nimi je část občanů nespokojená. Když se jí členové volebního výboru ptali, co by s tím jako radní dělala, mimo jiné řekla: „Máte v rukou pana ředitele ČT, když s ním holt nejste spokojení, musíte ho vyměnit.“

Jan Korál označil zpravodajství za „bezpečnostní riziko pro ČT, protože je jednostranné a tím rozděluje společnost“. Podle něj televize špatně informuje o vojenském konfliktu na Ukrajině, protože zohledňuje jen stanovisko NATO. Korál ovšem nezmínil žádné konkrétní zdroje, které podle něj ČT cenzuruje. Konkrétnostem se vyhnul i v odpovědích poslancům.

Jiní kandidáti hovořili o tom, že se zpravodajstvím jsou zcela spokojeni. Dětský lékař Stanislav Kusý, jehož nominoval Rotary club Praha, ve svém příspěvku pak zmínil, že by se nebránil zvyšování koncesionářských poplatků. A to minimálně o inflaci.

Mám pečlivou manželku i přítelkyni, pochvaloval si exrektor

Poslanci si ve středu vyslechli i humornější řečnické vložky. „Jsem venkovan, neboť jsem se narodil na Vysočině, kde také žiji a tam také umřu,“ řekl na úvod svého vystoupení psychiatr Jaroslav Maxmilián Kašparů. „Pánové, hovořím i k vám, promiňte,“ káral hlučné politiky Petr Kaňka, jehož nedávno odvolali z čela soukromé Literární akademie, což vyvolalo nevoli studentů (více čtěte zde). A vzápětí mezi řečí prozradil, že má „pečlivou manželku i přítelkyni“, neboť mu obě schovávaly informace a výstřižky o činnosti rady.

Dokumentaristka Jana Slánská poslancům řekla, že „nesouhlasí s tím jejich Velebou“. To když přišla řeč na pokus senátora Jana Veleby osekat ČT koncesionářské poplatky (více čtěte zde). Z výboru se ozvalo ihned několik poslaneckých hlasů, které tvrdily „to není žádný náš Veleba“.

Z kandidatury v březnu odstoupil bývalý šéf Radiožurnálu Miroslav Konvalina, jenž pracoval jako zahraniční zpravodaj a nyní vede komunikaci na ministerstvu spravedlnosti. 

Člen rady ČT je volen na šest let. Funkce v radě je placená. Člen rady bere necelých 30 tisíc hrubého měsíčně, místopředsedové necelých 40 tisíc a předseda Rady ČT má odměnu přes 47 tisíc korun hrubého za měsíc.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video