Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Služební zákon skoncuje s odměnami, jaké dostávala od Nečase Nagyová

  17:52aktualizováno  17:52
Na odměny převyšující základní plat, jaké dostávala od bývalého premiéra Petra Nečase šéfka jeho kabinetu a nyní už i jeho žena Jana Nečasová, dříve Nagyová, mohou úředníci po přijetí nového služebního zákona zapomenout. Odměny k tarifním platům mají být omezeny určitým procentem celkového ročního příjmu, mluví se nejvýše o pětině.

Způsob odměn, jaké dostávala Jana Nagyová, šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase, nebude po přijetí nového služebního zákona možný. Měla by to být nejvíce pětina ročního příjmu. | foto:  Dan Materna, MAFRA

"Není podstatné, zda ve Sněmovně zvítězí varianta 15 nebo 30 procent," uvedl šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc z ČSSD. Nemělo by se už ale stávat, že odměna přesáhne běžný plat.

Po pádu Nečasova kabinetu zveřejnil Úřad vlády, že Nagyová měla v roce 2011 roční plat 998 280 korun a odměnu dostala ve výši 1 220 000 korun. O rok později dostala ke stejnému platu odměnu 840 tisíc. Vrchní ředitelé sekcí dostávali statisícové odměny i za premiérů Mirka Topolánka a Jana Fischera, nejvyšší částka ale byla "jen" 293 tisíc. (více o platových poměrech úředníků na Úřadu vlády zde)

Z pondělního jednání zástupců koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vyplynulo, že smluvní platy ve státní správě se schválením novely služebního zákona skončí. Pro úředníky budou platit jen tarify, navíc bude omezena výše možných odměn. Stále se jedná o nastavení příplatků pro "odborníky". Příplatky by byly podle představ sociálních demokratů možné jen ve výjimečných případech.

"My bychom rádi za hnutí ANO, aby byli dobře oceněni kvalifikovaní lidé ve státní správě, protože pokud bude kvalitní státní správa, omezíme značné výdaje na předražený outsourcing," řekl náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

Jisté zatím není, kolik z 80 tisíc úředníků bude muset složit zkoušku, aby mohli pokračovat. Všechny vedoucí úředníky ale čeká výběrové řízení. Služební zákon by se měl vztahovat na všechny centrální úřady a na vyjmenované organizace státu. Wagenknecht řekl, že pod zákon budou muset spadat všechny úřady, které poskytují peníze z evropských strukturálních fondů.

O zákonu budou v příštích dnech jednat předsedové stran.

Autoři: ,




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová
Pelikán navrhl odvolat soudkyni z kauzy Nečasové, ta vyjádření odmítla

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán podal kárnou žalobu k Nejvyššímu soudu na soudkyni Helenu Královou a navrhuje ji odvolat z funkce. Soudkyně, známá...  celý článek

Advokát Zdeněk Altner
ČSSD nabídla Altnerovým dědicům 180 milionů jako mimosoudní vyrovnání

ČSSD nabídla dědicům zesnulého právníka Zdeňka Altnera 180 milionů korun. Strana se tak chce mimosoudně vyrovnat před tím, než o pohledávce rozhodne Nejvyšší...  celý článek

Bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák (vlevo) a výtvarník David Černý
Trest za „kriploidního ču...a“ platí, Ústavní soud Černého stížnost odmítl

Ústavní soud odmítl stížnost výtvarníka Davida Černého proti rozsudku, podle kterého má zaplatit bývalému řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi 100 000...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.