Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke čtyřletému vězení za znásilnění vlastní dcery. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Služební zákon navzdory Zemanovi platí, Ústavní soud zrušil jedinou větu

  • 126
Služební zákon platí, rozhodl Ústavní soud. Zrušil v něm jedinou větu, týkající se práva některých úřadů vetovat případné škrtání v počtu služebních míst či objemu peněz na platy. Návrh na zrušení zákona nebo jeho částí podal prezident Miloš Zeman loni v listopadu.

„Ustanovení § 17 odstavce 3 věty čtvrté se ruší, ve zbývající části se návrh zamítá,“ uvedl při vyhlášení nálezu místopředseda soudu Jaroslav Fenyk (celý nález včetně odůvodnění a oponentních stanovisek, tzv. disentů, najdete zde).

Zmíněná věta v zákoně (jeho znění zde) uváděla, že u sedmi přesně vyjmenovaných úřadů (viz rámeček) nemůže vláda bez souhlasu šéfa úřadu snížit počet služebních míst a množství peněz na platy pro pracovníky úřadů. Tyto úřady tedy v otázce počtu služebních míst či peněz na platy fakticky ztrácejí „právo veta“.

Znění zrušené věty

„Jde-li o systemizaci Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nemůže vláda bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst podle odstavce 1 písm. a) a b) a objem prostředků na platy podle odstavce 1 písm. c) oproti systemizaci pro předchozí kalendářní rok.“

Podle prezidenta ustanovení dané úřady kladlo „na roveň vládě, ne-li nad vládu, a to přesto, že podle Ústavy České republiky je vrcholným orgánem moci výkonné vláda a nikoliv jiný orgán“ (text prezidentova návrhu zde).

„Respektuji rozhodnutí Ústavního soudu,“ vzkázal prostřednictvím svého mluvčího stroze prezident Miloš Zeman.

Vřelejší byla reakce premiéra Bohuslava Sobotky. „Vítám dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, který odmítl návrh prezidenta republiky na zrušení zákona o státní službě. Soud rozhodl podle mého názoru logicky, v rámci naší platné Ústavy a zodpovědně. Jsem rád, že tak může pokračovat důležitá reforma, kterou prosadila naše vláda a která po dlouhých letech váhání a odkládání zajistí nestrannost a vyšší kvalitu státní správy, a tedy i lepší fungování státu,“ uvedl v krátkém prohlášení.

09.července 2015 v 10:15, příspěvek archivován: 09.července 2015 v 10:21

Vítám dnešní rozhodnutí ÚS,je logické a odpovědné.Důležitá reforma, která zajistí nestrannost a větší kvalitu státní správy může pokračovat.

To, že soud škrtl ze zákona jednu větu, premiér nepokládá za zásadní. „Vypuštění věty, která se týká systemizace některých úřadů, respektuji jako ústavně odůvodnitelné. Zrušení této věty, myslím, nezpůsobí při aplikaci zákona žádné vážnější problémy,“ uvedl Sobotka.

Zeman se domáhal i zrušení celého zákona

Zrušit celou významnou normu, nebo některé její části navrhl prezident Zeman loni v listopadu. Podle něj schvalovací proces zákona odporoval ústavním principům. Problém spatřoval ve dvacítce rozsáhlých pasáží zákona, které upravují třeba diskutované postavení tzv. politických náměstků.

Služební zákon

Začal platit po letech příprav a sporů od ledna 2015. Deklarovaným cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů. Do služebního poměru přešlo nedávno 68 000 státních zaměstnanců. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty.

Norma podle Zemana také dává vládě příliš širokou pravomoc při vydávání nařízení, jež zákon doplňují.

Zemanův návrh měl šest stran textu proti jiným podáním proti právním předpisům tak byl poměrně stručný. V úvodu se věnoval schvalovací proceduře.

Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil zcela nový návrh zákona o státní službě.

Úřady reagují zdrženlivě

„Je to rozhodnutí Ústavního soudu a nám nepřísluší ho komentovat,“ uvedl k rozhodnutí soudu mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina. Mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka i předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj uvedli, že rozhodnutí Ústavního soudu respektují.

„Považuji jej nicméně za nešťastné, neboť předmětným ustanovením služebního zákona měla být zajištěna nezávislost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která je zásadním předpokladem práce ÚOHS a požaduje ji i Evropská unie,“ doplnil Rafaj.

Situaci ERÚ už tato změna podle mluvčího nijak nezhoršuje. „Nezávislost úřadu je stejně popřená novelou energetického zákona. Budeme prostě provádět svoji činnost podle toho, kolik nám vláda určí, že máme mít zaměstnanců a kolik jim máme platit,“ řekl Chvojka.

Rozhodnutí ÚS o zrušení části zákona je platné okamžikem vyhlášení jeho nálezu ve věci, tedy už ode dneška.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video