Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slušovice si v roce 1989 chtěly přivydělat prodejem pěti set tanků

  18:58aktualizováno  18:58
Nebýt pádu starého režimu, mohly být Vánoce roku 1989 bohatší než obvykle. Podnikavé "zemědělské družstvo" ze Slušovic totiž plánovalo vyvézt 500 československých tanků. Za utržené peníze by vláda nakoupila zboží na předvánoční trh, slušovickým by zůstala provize. Kontroverzní obchod mohl vydělat 350 milionů korun.

Úsek mikroelektrotechniky JZD Agrokombinát Slušovice se specializoval na výrobu mikropočítačů, ročně jich vyrobil na 2000. (21. května1987)

Podle dokumentů komunistické tajné policie StB ukázkový zemědělský podnik plánoval, že tanky T54 a T55 vyveze papírově jako kovový šrot do Maďarska, odkud by přes Jugoslávii putovaly do další země. Kam přesně, ještě slušovičtí vyjednavači nevěděli. Spolupracovníci StB o akci informovali ve chvíli, kdy obchod nebyl uzavřen a lidé ze Slušovic po celém světě hledali kupce.

Původně sovětský tank T 54  a jeho modernizovaná varianta T 55 se vyráběl i v Československu.  Byly jim vyzbrojené armády Varšavské smlouvy a stovky tanků k nám dorazily i v rámci okupace v roce 1968.

Původně sovětský tank T 54 a jeho modernizovaná varianta T 55 se vyráběl i v ČSSR. Byly jim vyzbrojené armády Varšavské smlouvy a tanky k nám dorazily i při okupaci v roce 1968.

"JZD Slušovice slíbily, že kontrakt bude uskutečněn v letních měsících letošního roku, takže s příjmem značných devizových prostředků bylo již vládními orgány počítáno ještě do letošního rozpočtu," píše se v dokumentu komunistické tajné policie z října 1989, vypracovaném majorem Veselým na základě informací od tajného spolupracovníka Aleše a důvěrníka Kamila.

Slušovická konkurence

O slušovické aktivitě se StB dozvěděla proto, že JZD zabrousilo do "revíru" podniku zahraničního obchodu Omnipol. Právě to totiž mělo monopol na vývoz "speciálního materiálu", jak byly eufemisticky zbraně nazývány.  

Důvěrnými zdroji StB tak byli zřejmě pracovníci Omnipolu, kterým vadilo, že jim Slušovice chtějí konkurovat. Slušovice sice oficiálně zbraně vyvážet nemohly, na přímluvu mocných spojenců prý ale v září 1989 dostaly speciální povolení. Podle zdrojů StB za výjimku pro Slušovice lobboval tehdejší předseda vlády Ladislav Adamec a generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.

Dokumenty - Slušovice

Dokumenty StB popisující snahu JZD Slušovice vyvézt stovky tanků

"Mezi informovanými pracovníky HTS FMZO (hlavní technická správa federálního ministerstva zahraničního obchodu) se hovoří o tom, že JZD Slušovice musely nějakým způsobem zmanipulovat naše nejvyšší orgány, aby obdržely výjimku od FMZO. Po počátečním nadšení těchto funkcionářů nastalo v současné době ochlazení, neboť kontrakt není doposud podepsán," uvádí zpráva z listopadu 1989.

Fenomén Slušovice

JZD Slušovice byly v 80. letech výstavní lodí komunismu. Klasické družstvo se totiž začalo v rámci takzvané "přidružené výroby" orientovat například na biotechnologie nebo výrobu počítačů. JZD se stalo správným příkladem perestrojky, tedy podnikání v rámci mantinelů vytvořených režimem. V době své největší slávy mělo obrat 7 miliard korun a zaměstnávalo více než šest tisíc lidí. Občané měli k dispozici koupaliště, hřiště, školy, zdravotnické středisko. Družstvo dováželo zahraniční zboží, které prodávalo ve vlastních prodejnách. Pořádaly se zde koňské dostihy. I kvůli nim se v 80. letech rozšířila silnice do dříve nevýznamné obce u Zlína na čtyřproudovou.

Slušovice ale měly zřejmě přímluvu i v armádních kruzích, které pro chystaný obchod nutně potřebovaly. "Pracovníci JZD ovlivnili některé funkcionáře ČSLA, kteří dávají připravovanému obchodu zelenou," tvrdí totiž další dokument.

Omnipolu se ale slušovické plány nelíbily. Podle jeho lidí mohl obchod, u kterého nikdo nevěděl, kde zbraně skončí, zdiskreditovat ČSSR a "vážně narušit vztahy a cenové relace čs PZO (podnik zahraničního obchodu, pozn. red.)".

Miliony pro JZD

Papírově se totiž mělo sice jednat o vyřazené tanky, které ale měly být pojízdné, aby mohly samy najíždět na rampy u lodí nebo vlaků. Bylo také podezřelé, že tanky deklarované jako šrot byly jen o 20 tisíc dolarů levnější, než za kolik Omnipol prodával nové stroje.

Celý obchod měl být výhodný nejen pro stát, ale i pro Slušovice, které si chtěly ponechat 12,5 procenta z ceny jako provizi. Jeden tank stál 200 tisíc dolarů a obchod tak měl celkem vynést tehdy astronomických 10 milionů dolarů, v přepočtu přibližně 350 milionů korun.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Kostelík svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové (18. srpna 2017)
Staletý kostelík září po opravě jako nový. Zase ztmavne, ujišťují památkáři

Obyvatelé Hradce Králové si musí zvykat na světlou barvu rekonstruovaného dřevěného kostelíku v Jiráskových sadech. Staré ztrouchnivělé dřevo opravit nešlo, a...  celý článek

(ilustrační snímek)
Povinná výbava je přežitek, míní poslanci. Ministerstvo však změny nechce

Hever, pojistky, rezervní žárovky či kolo. Na silnici jsou často k ničemu, ale když je v autě nemáte, dostanete pokutu. Česko je jednou z posledních zemí...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.