Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sluneční plachetnice pro daleký vesmír

aktualizováno 
- První evropská kosmická sluneční plachetnice by měla být vypuštěna koncem letošního roku pomocí upravené ruské rakety, uvedl nedávno americký týdeník Space News. Tento experiment by podle listu mohl vést k vývoji nových typů pohonu pro cesty automatů do dalekého vesmíru.
Málokdo si uvědomuje, že záření Slunce - stejně jako kterékoliv jiné hvězdy - je schopno vyvolávat tlak na pevná tělesa a plyny. Například při kolmém dopadu na metr čtvereční plochy zemského povrchu působí silou asi 0,00001 newtonu. Tlak, který tím vzniká, je tak nepatrný, že ho člověk vůbec nezpozoruje.

Podmínkou jsou obrovské plachty
Už na začátku století upozornili někteří ruští vědci, že tlak slunečního záření by se dal využít k pohonu plachetnic v meziplanetárním prostoru, samozřejmě s plachtami obrovských rozměrů. A tuto myšlenku se odborníci už několik let pokoušejí prakticky ověřit. Původně chtěli použít gigantickou plachtu o průměru jedenácti kilometrů v roce 1982 američtí odborníci, když uvažovali o vypuštění automatické sondy k průzkumu Halleyovy komety.

Samozřejmě takovou plachtu z velmi jemného, přitom však pevného materiálu chtěli vyložit z paluby raketoplánu ve složeném stavu a teprve na oběžné dráze ji pomalu rozvinovat. Ale když Kongres škrtal v rozpočtu kosmické agentury NASA, museli se tohoto ambiciózního projektu vzdát. Poté vyhlásila Světová kosmická nadace závod plachetnic k Měsíci, který se měl uskutečnit v roce 1992 na oslavu 500. výročí přistání Kryštofa Kolumba v Americe. Své stroje k tomu chystala americká NASA, západoevropská agentura ESA, sovětský podnik Energija a Japonci. Nakonec se soutěž neuskutečnila, protože z technických a finančních důvodů plachetnici nikdo nevypustil.

Jedině Rusové později dvakrát vyzkoušeli menší plachty. Jejich cílem však není pohon stroje, nýbrž přisvětlování zemského povrchu světlem odraženým od Slunce. To je druhá možnost, jak využít obrovské plachty na oběžné dráze. V únoru 1993 rozvinuli ruští kosmonauti plachtu o průměru 20 metrů z paluby nákladní lodi Progres. Pětikilometrové vajíčko světla od ní odraženého přelétlo rychlostí osmi kilometrů za vteřinu severní Francii, Švýcarsko, Německo, část Prahy, Polsko a zmizelo nad Běloruskem. Odraz byl slabý, rovnal se přibližně svitu Měsíce, a protože v Evropě bylo poledne, nic jsme nezpozorovali.

Loni v únoru použili plachtu o průměru 25 metrů, která vytvořila světelnou skvrnu o průměru 5-7 kilometrů a byla jasná jako 5 až 10 měsíců v úplňku, čili - jak odborníci říkají - o síle 5 až 10 lunet. Skupina ruských odborníků vedená známým raketovým konstruktérem Vladimírem Syromjatnikovem na tomto projektu dále pracuje. Jak se uvádí na internetové stránce státního podniku Energija, chtějí Rusové vyzkoušet na oběžné dráze okolo Země plachty o průměru 60-70 metrů na mezinárodní kosmické stanici ISS. Tato kosmická stavebnice by měla být dokončena v polovině příštího desetiletí.

Lacinější, i když velmi pomalé
Plachta, kterou chystá ESA spolu s Německým leteckokosmickým centrem DLR, má tvar čtverce o hraně 20 metrů a vážit bude 50 kilogramů. Předpokládá se, že ji vypustí pomocí upravené rusko-ukrajinské vojenské rakety známé v kódu NATO jako SS-18. Tyto balistické střely vyřadila ruská armáda ze svého arzenálu a má je zničit do konce roku 2007.

"Automatické rozvinutí plachty jsme úspěšně testovali v prostředí simulujícím stav beztíže loni v prosinci," řekl vedoucí pracovník DLR Dieter Kassing. "Jestliže bude pokus úspěšný, s dalším letem sluneční plachetnice počítáme pro rok 2001 nebo 2002." NASA použije sluneční plachetnici poprvé přímo na družici, kde nahradí motorky, které slouží k orientaci družice.

Podle zprávy listu Florida Today chystá kosmická agentura spolu s Harvard-Smithsonianským střediskem pro astrofyziku vypuštění kosmického teleskopu FAME k přesnému zmapování 40 milionů hvězd Mléčné dráhy. FAME má odstartovat na dráhu okolo Země v roce 2004 a jeho rozlišovací schopnost bude taková, že zachytí lidskou stopu na Měsíci. Použití slunečních plachetnic k super přesné orientaci družice v prostoru je velmi odvážný záměr, který svědčí o tom, že američtí specialisté v poslední době získali hluboké znalosti o této nové technice.

Syromjatnikova skupina v Moskvě pracuje na sluneční plachetnici o váze 500 kilogramů, kterou by měla pohánět plachta o průměru 200 metrů. S jejím startem počítá v letech 2003-2005. Tyto plachetnice mají být mnohem lacinější než kosmické stroje poháněné klasickými motory. A však vyznačují se základní nevýhodou - vesmírem plují velice pomalu. Například k cestě od Země k Marsu by cesta trvala čtyři a půl roku, zatímco běžnými motory 9-11 měsíců. Proto se s plachetnicemi počítá jako s nákladními loděmi, které by třeba k Marsu mohly navozit zásoby před tím, než se tam vydají první lidé.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Ilustrační snímek
„Chipsokalypsa" děsí Novozélanďany, déšť zničil pětinu úrody brambor

Chipsokalypsa či bramborogeddon. Situace kolem nedostatku smažených lupínků už na Novém Zélandu dosáhla takových rozměrů, že pro ni vznikly speciální názvy....  celý článek

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.