Životadárná hvězda prochází jedenáctiletými cykly aktivity. Na jejím vrcholu se z povrchu uvolňuje obrovské množství energie, kterou je možné pozorovat v podobě masivních erupcí horkého plynu v oblastech slunečních skvrn. Poté vždy následuje klidnější období.
Loni vědci předpověděli, že aktivita Slunce začne po době útlumu opět růst. Místo toho ale letos naměřili padesátileté minimum v tlaku solárních větrů, radiové záření nejnižší za posledních 55 let a sluneční aktivitu nejmenší dokonce za poslední století.
Ochladí Slunce oteplenou Zemi?
Podle Louise Haraové z londýnské Univerzitní koleje není jasné, proč k tomu dochází ani kdy začne být Slunce aktivnější. "V současnosti máme vědecké studie, které předpokládají, že již brzy vstoupíme do běžného období aktivity. Jiné ale tvrdí, že směřujeme k novému minimu," demonstruje názorovou rozdělenost odborné veřejnosti.
V polovině 17. století takový útlum trval 70 let a na Zemi způsobil malou dobu ledovou. Odborníci tuto periodu označují termínem Maunderovo minimum a podle některých by jeho opakování mohlo vyrovnat důsledky globálního oteplování Země.
Mike Lockwood ze Southamptonské univerzity se ale domnívá, že tento názor je příliš zjednodušující. "Kdyby slábnutí Slunce mělo ochlazující efekt, už bychom to pozorovali," míní vědec, který jako jeden z prvních zaznamenal, že aktivita Slunce od roku 1985 postupně klesá, zatímco teploty na Zemi rostou.
Lockwood nové Maunderovo minimum neočekává dříve než za sto let.
