Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slunce se zřejmě probouzí do nového cyklu silných erupcí

  10:30aktualizováno  10:30
Povrch Slunce vykazuje zvýšenou aktivitu. Vědci po delší odmlce registrují výskyt slunečních bouří, které se vrací v jedenáctiletých cyklech. Erupce částic způsobují efekt známý jako polární záře, při větší síle ale ruší rádiové vlny a poruchy elektrického vedení.
Slunce

Slunce | foto: Profimedia.cz

"Čekáme, kdy začne nový cyklus aktivity, zdá se, že by se mohl rozjíždět," sdělil iDNES.cz Tomáš Vaněk z Astronomického ústavu Akademie věd.

Jeho kolegové z Ruska uvedli, že aktivita Slunce se bude do konce října stupňovat. Podle Vaňka by se sice situace neměla přehánět, nicméně Slunce se blíží k období, kdy by se skutečně mohly dít silné erupce.

Souvisí to s jedenáctiletým cyklem, v němž se aktivita Slunce mění. Vrcholem je období silného nárůstu, které je typické výrazným množstvím skvrn na povrchu Slunce. Vědci čekají na rozběhnutí nového cyklu už přes dva roky.

"V letech 2002 a 2003 proběhlo poslední maximum sluneční činnosti. V roce 2007 jsme čekali nástup dalšího cyklu," upřesnil Vaněk.

Rychlost částic

v kilometrech za sekundu

sluneční vítr: 300-500
slabá erupce: 1000
silný výbuch: 1500-2000

Statisticky by měl následný vrchol probíhat asi za čtyři roky, ale protože se fáze minimální aktivity protahuje, silné erupce se dají čekat nejdřív v roce 2015.

Původem sluneční aktivity jsou magnetická pole, která mohou být v některých oblastech značně složitá. "Dochází tam k přerušení magnetických siločar, které jsou naplněné částicemi, jako elektrony a protony" uvedl vědec.

Částice se pak vymrští a šíří se v podobě oblaků prostorem. Jejich nejznámějším projevem je polární záře - narazí totiž na zemskou magnetosféru, která je nejslabší právě u pólů, a pronikají dál do atmosféry. Mohou mít ale silnější efekt.

"Geomagnetické bouře ruší rádiové vlny. Důsledkem je také ohřátí vrchní vrstvy atmosféry, která se tak zvětší. Tehdy se musí například odložit start raketoplánu, protože by nemuselo stačit palivo k překonání atmosféry," dodal Vaněk. Velmi silné bouře pak způsobují problémy na vedení vysokého napětí a také ropovodech.

Před erupcemi se dá včas varovat. Podle Tomáše Vaňka potřebují například protony jeden až dva dny na to, aby dorazily k Zemi.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.