"Zatmění Slunce je jedním z nejkrásnějších přírodních úkazů přitahujících zraky lidí od nepaměti," tvrdí Eva Marková, předsedkyně Sluneční sekce České astronomické společnosti.
Letos nastalo zatmění ráno, hned jak se Slunce objevilo na východním obzoru ve 4 hodiny 57 minut.
V tu chvíli už bylo částečně zakryté a měsíční kotouč se do něj nořil stále více, až za necelou půlhodinu bylo Slunce zakryto nejvíce.
Maximální fáze zatmění nastala na Ostravsku a Brněnsku v 5 hodin 22 minut, na západě Čech asi o tři minuty později. V 6 hodin 23 minut celý úkaz skončil.
V ranním rozbřesku se na zatmění přišlo podívat do Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně asi 120 lidí. "Měli jsme štěstí, protože směrem na východ nemáme žádné stromy," řekla ČTK astronomka Lenka Soumarová.
Pro pozorování zatmění není potřeba dalekohled, úkaz je pěknou podívanou i při sledování pouhým okem. Zrak je však nutno chránit speciálními brýlemi nebo filtry.
|
ZATMĚNÍ V ČESKU |
| Postup maximální fáze 4:57 - začátek jevu 5:22 - Ostravsko, Brněnsko 5:23 - Českobudějovicko, východ Čech 5:24 - Praha, Plzeň 5:25 - Ústí nad Labem 6:23 - konec jevu Zdroj: ČAS |
V severním Atlantiku, Grónsku, na Islandu a v severním cípu Skotska bylo sobotní zatmění pozorovatelné jako prstencové, tj. na obloze bude pozorovatelný jen zářící tenký sluneční prstýnek.
Částečné zatmění slunce bylo viditelné od Saúdské Arábie až po Aljašku. Pozorování na Islandu, kde měly být jedny z nejlepších podmínek, ale zhatila oblačnost.
Zatmění přilákalo značný počet zájemců. Například v ulicích norské metropole Oslo sledovalo neobvyklý úkaz zhruba deset až dvacet tisíc diváků.
O co vlastně jde
Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí. Tato tři tělesa jsou na jedné přímce a Měsíc se nachází v rovině dráhy Země. Na Zemi je pozorovatelné v místech, kam dopadá měsíční stín.
Během periody SAROS, kterou objevili Chaldejci v Babylonii v 7. století před Kristem a jejíž délka je 18 roků 11 dní 7 hodin a 43 minut, se vyskytne 15 úplných, 11 prstencových a 15 pouze částečných zatmění Slunce.
"I přes tento poměrně velký počet zatmění je Evropa a hlavně naše země v případě úplných a prstencových zatmění poněkud ošizená," podotkla Eva Marková.
|
UŽITEČNÉ RADY |
| * Budete-li mít možnost, navštivte blízkou hvězdárnu, protože dalekohledy je potřeba k pozorování Slunce speciálně upravit. Pokud byste se totiž na oslnivý disk podívali dalekohledem bez speciálních filtrů, můžete si snadno zničit zrak. * Zřejmě nejbezpečnější metoda sledování Slunce v dalekohledu je tzv. projekce na stínítko. Dalekohled podle vrženého stínu namíříte na Slunce a za okulár umístíte obyčejný papír nebo fólii. Obraz Slunce tak může sledovat pohodlně i několik zájemců najednou a navíc si u toho nemůžete nijak ublížit. * Při pozorování bez dalekohledu je dostačující například osvětlený a vyvolaný černobílý film, svářečské sklo hustoty 13 nebo 14, případně speciální pokovené fólie. Zdroje: IAN, ČAS |
Trochu historie
Poslední úplné zatmění na území Česka bylo 12. května 1706, pokud vezmeme v úvahu celou habsburskou monarchii, tak ještě 8. července 1842. A další zatmění pozorovatelné v Praze nastane až 7. října 2135.
První písemný záznam o slunečním zatmění se nachází v čínské kronice Šu-King a datuje se do roku 2137 před Kristem. Záznam v kronice se ovšem více než zatmění věnuje popravě královského astrologa.
Astrolog zanedbal povinnost a zapomněl upozornit panovníka na blížící se úplné zatmění. Lid proto nebyl připraven k zahnání saně, která dle jejich představ chtěla Slunce pozřít. Přestože se Slunce zase po malé chvilce objevilo, astrolog přišel o hlavu.
 Zatmění Slunce nad Pražským Hradem (31. května 2003) |
 Zatmění Slunce nad Pražským Hradem (31. května 2003) |
 Zatmění Slunce nad nádrží Nové mlýny na jižní Moravě. (31. května 2003) |
 Zatmění Slunce nad nádrží Nové mlýny na jižní Moravě. (31. května 2003) |
