Členové Kongresu při slavnostní přísaze 3. ledna | foto: Profimedia.cz

Americký Kongres zažívá revoluci, zasedne v něm buddhistka i bisexuálka

  • 18
Složení amerického Kongresu se dramaticky mění, strany tím lákají voliče a také sponzory. Do slovutných křesel usedl rekordní počet žen a zástupců menšin, mezi nimi buddhistka i bisexuálka. A obě hlavní strany se tomu přizpůsobují – demokraté sice mnohem víc, ale republikáni už pozvolna také.

Mezi kongresmany, kteří v částečně novém složení zasedli do lavic minulý týden, je historicky největší množství zástupců menšin i žen. A vidět je to možné i z druhé strany. Jak podotkl deník The Washington Post, demokraté ve Sněmovně reprezentantů jsou vůbec první politickou skupinou v jedné z komor Kongresu, kde nemají většinu bílí muži.

Nejdříve celková čísla: mezi 535 kongresmany (435 ve Sněmovně reprezentantů a 100 v Senátu) je po listopadových volbách 101 žen, 43 politiků černošského původu, 32 Hispánců a sedm zástupců sexuálních menšin (tedy homosexuálů a bisexuálů). A pro doplnění: ve Sněmovně reprezentantů poprvé zasedla hinduistka (Tulsi Gabbardová, narozená v Americké Samoi a zvolená za Havaj) a v Senátu mají zase poprvé vyznavačku buddhismu (Mazie Hironovou, která však už byla členkou dolní komory). "Znamená to, že více odrážíme podobu Ameriky," nechala se slyšet nově zvolená demokratická členka Sněmovny reprezentantů Tammy Duckworthová.

Obama chce, aby Pentagon vedl veterán z Vietnamu a CIA exšpion

Ostatně i ona sama je typickým příkladem. Je první kongresmankou asijského původu zvolenou za stát Illinois (shodou okolností domovského státu prvního černošského prezidenta Baracka Obamy), vůbec první členkou amerického zákonodárného sboru narozenou v Thajsku a pozornost poutá i její tělesný handicap. Během nasazení v irácké válce – jako pilotka vrtulníku – přišla v boji o obě nohy...

Demokraté jsou "odvážnější"

Otevřenější vůči zástupcům menšin i ženám byli na svých kandidátkách demokraté, což je nejen odrazem jejich často liberálnějšího přístupu, ale i známkou pragmatičnosti – působilo to totiž jako lákadlo na voliče i sponzory. A jejich větší důraz na pestrost kandidátek se projevil i ve 113. Kongresu.

Například mezi jedenaosmdesáti ženami ve Sněmovně reprezentantů jich je hned 61 zvolených za Demokratickou stranu. Znát to bylo také, když se demokraté pokoušeli po dvouleté pauze vrátit do křesla šéfky dolní komory Nancy Pelosiovou. "Pelosiová se zářivě usmívala, když její jméno vyvolávaly desítky žen a zástupců menšin... Dvakrát její nominace hlasitě zazněla i ve španělštině," komentoval to již výše citovaný The Washington Post. Jelikož ve Sněmovně reprezentantů udrželi většinu republikáni, zůstal v čele komory John Boehner.

Senátorka Mazie Hironová při slavnostní přísaze 3. ledna 2013.

Nebývale silné zastoupení mají ženy i v Senátu – nově jich je tam celkem dvacet. Je to sice jen pětina členů horní komory, i tak to ale například televizi ABC News stálo za to, aby s nimi udělala hromadný rozhovor. A zpátky k dolní komoře – k demokratům se hlásí i první otevřeně bisexuální kongresmanka Kyrsten Sinemová.

Pozadu nezůstávají ani republikáni

Zcela imunní vůči demografickým změnám však nejsou ani republikáni. Právě z jejich řad pocházejí dva ze tří původem hispánských senátorů. Bez zajímavosti není, že kromě vycházející hvězdy strany Marca Rubia je to Ted Cruz, který patří ke konzervativnímu křídlu republikánů a jemuž vyjádřilo podporu i hnutí Tea Party. A republikán je i jediný černošský senátor.

Ve Sněmovně reprezentantů je to již se stranickým poměrem zákonodárců hispánského původu "v normálu" – celkem z 29 jich 24 hájí barvy demokratů.

I když mohou změny ve složení obou komor Kongresu vypadat radikálně, pořád odrážejí složení americké společnosti jen částečně. Internetový deník The Huffington Post spočítal, jaké zastoupení by jednotlivé menšiny – a ženy – měly ve Sněmovně reprezentantů teoreticky mít, aby to bylo v souladu s demografickým složením voličstva obou stran.

Například u již zmiňovaných žen by jich tam muselo být 218 (nyní jedenaosmdesát), což by byl dvojnásobek demokratek a téměř pětinásobek republikánských zástupkyň. Stále rostoucí hispánskou menšinu by mělo zastupovat dvaasedmdesát politiků (nyní devětadvacet), relativně blízko demografickému stavu je to u černošských členů dolní komory – zatímco nyní jich je tam 42, dle přepočtů by jich mělo být 56.

, Lidové noviny,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video