Slovinci zuří. Premiér u soudu, zkorumpovaní primátoři a ještě škrty

Ve Slovinsku probíhají zejména ve větších městech rozsáhlé protesty. Roznítily je úplatkářské aféry primátorů dvou největších měst v zemi, premiér souzený za korupci a do toho hluboká hospodářská krize.

Představte si, že by premiér Petr Nečas dělil svůj čas mezi soud (kvůli obří korupci spojené s nákupem transportérů) a šéfování vládě. Ekonomika země by klesla za dva roky o osm procent a dluhová a bankovní krize by ohrožovala stát podobně jako Řecko nebo Portugalsko. A k tomu by se zemí valila vlna dalších korupčních skandálů, které by mířily k primátorům Prahy a Brna.

Zhruba tak vypadá situace v dvoumilionovém Slovinsku, jež bylo ještě donedávna příkladem úspěšné postkomunistické země, v níž měli lidé platy o třetinu až polovinu vyšší než v Česku. Ve státě, který jako první z východní Evropy přijal euro. Dnes je dáván do podobné skupiny jako Portugalsko či Řecko a je dalším kandidátem na záchranný balík pomoci eurozóny.

Premiér před soudem

Pravicový premiér Janez Janša stojí od září minulého roku před soudem kvůli obvinění, že nákup 135 finských transportérů Patria v polovině minulého desetiletí provázela obří korupce. K tomu se přidaly korupční skandály primátorů Lublaně a Mariboru, balík vládních úsporných opatření a pohár trpělivosti Slovinců přetekl.

Úplatek za transportéry: 21 milionů eur

Finská televize MOT odhalila v roce 2008 rozsáhlý korupční systém finské zbrojovky Patria. Přes síť prostředníků, do níž byl mimo jiných zapleten rakouský obchodník Peter Wolf, mělo necelých deset procent z kontraktu na 135 obrněných transportérů pro Slovinsko jít na úplatky. Tehdy vládnoucí pravicoví politici v čele s premiérem Janesem Janšou měli dostat 21 milionů eur (zhruba 525 milionů korun).
Janša byl v roce 2010 obviněn z korupce a loni na podzim byl s dalšími politiky postaven před soud, který stále probíhá. Po loňských předčasných volbách se však přesto stal premiérem.

V ulicích velkých slovinských měst, především Mariboru, už téměř týden demonstrují mnohatisícové davy lidí a v noci na úterý se mariborská demonstrace změnila v bouřlivé potyčky s policií, při nichž byla téměř zapálena historická budova tamní radnice.

Čtyřicet lidí bylo zatčeno a hlášeno je i dvanáct raněných. Přestože portrét na transparentech s nápisem "Gotof je!" (což by se dalo přeložit jako "Skončil!") patřil vedle primátorů Lublaně či Mariboru především premiéru Janšovi, protesty míří podle demonstrantů proti celé politické elitě země.

Slovinští kmotři

"Ti, kteří demonstrují, mají dost všeobecné korupce, pocitu, že slovinské politiky řídí z pozadí - jak se u vás říká - kmotři," říká Slovinec David, vystudovaný geolog, který zná dobře i situaci v Praze. "Naštvanost lidí pramení jak z korupce, tak z mizerné hospodářské situace, která je ještě horší než v Česku, je to směsice všeho," říká David, kterému není ani třicet. "Nejvíce lidi štve pocit, že politické špičky, které se dopouštějí korupce, se zdají nedotknutelné," dodává.

Přesně tak se chová i starosta Mariboru Franc Kangler, který byl po listopadovém obvinění z korupce sice vyloučen z vládní Slovinské lidové strany, ale primátorem města zůstává dál. Slovinské demonstrace v mnohém připomínají rok starou vlnu protestů na Slovensku, které vyvolal tamní korupční skandál Gorila. Podobně jako v Bratislavě, i v Mariboru a Lublani davy demonstrantů vědí, že současný korupční politický systém nechtějí, ale žádnou alternativu nenabízejí.

"Žádáme hluboké změny celé společnosti, ne jen výměnu jmen na vedoucích postech. Musíme změnit náš bankovní systém, zlepšit naši demokracii a sociální stát," cituje agentura Reuters jedenadvacetiletou lublaňskou studentku filozofie Ajsu.

Znechucení ze zkorumpovanosti hlavních politických stran se projevilo i v nedělních prezidentských volbách, kterých se zúčastnilo jen třicet procent voličů. Odbory také protestují proti balíku vládních reforem, které mají snížit mzdy státním zaměstnancům, seškrtat sociální dávky a zvýšit věk odchodu do důchodu.