Ústavní novela předpokládá, že k zahájení trestního stíhaní poslance od září už nebude potřebný souhlas Národní rady. Sněmovna ale nadále bude rozhodovat o tom, zda soud může uvalit na zákonodárce vyšetřovací vazbu.
Případ KvorkaSlovenští kriminalisté v minulosti podezírali několik poslanců z trestné činnosti. Například v roce 2009 koaliční většina nesouhlasila s trestním stíháním poslance tehdy vládního Směru-SD Jána Kvorky, který prý fyzicky napadl jiného muže. Prokurátor pokračoval ve vyšetřování případu po parlamentních volbách konaných v roce 2010, ve kterých Kvorka poslanecký mandát neobhájil. |
Rovněž se nezmění pravidlo, podle kterého musí policie propustit poslance přistiženého při páchání trestného činu, pokud příslušný parlamentní výbor nedá souhlas s jeho zadržením.
Na změně ústavy se dohodla vláda s opozicí
Exministr vnitra a nezávislý poslanec Daniel Lipšic připomněl, že sněmovna se už v minulosti zabývala několika návrhy na zrušení poslanecké imunity. Ke schválení předlohy se až dosud ale nenašla potřebná třípětinová většina.
Na změně ústavy, která ochranu poslanců před trestním stíháním ruší, se zástupci vlády a opozice dohodli po březnových předčasných parlamentních volbách. Sociální demokraté (Směr-SD) premiéra Roberta Fica mají ve 150členné sněmovně s 83 hlasy sice pohodlnou většinu, pro ústavní změny je ale potřebný souhlas alespoň 90 poslanců.
Letos v únoru si slovenští poslanci zrušili přestupkovou imunitu; policie je tak může pokutovat například za rychlou jízdu. V Česku se připravuje zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů. Změnit by se měla dosavadní praxe, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétním případu navždy vyloučeno, pokud to Poslanecká sněmovna nebo Senát odmítnou (více čtěte zde).
