Na prohřešky slovenské vlády se v posledních letech skládali daňoví poplatníci. Nyní ale vláda premiérky Ivety Radičové přichází s ambiciózní novinkou. Chce, aby úředníci a politici podobné přehmaty platili ze svého.
Premiérka stanovila přijetí zákona zavádějícího hmotnou odpovědnost veřejných činitelů za jednu z hlavních priorit pravicového kabinetu pro tento rok.
"Vláda zatím dolaďuje přesné znění zákona, premiérka ho ještě potřebuje prodebatovat v rámci koalice," řekl deníku Sme mluvčí Radičové Rado Baťo.
Zákon má reálnou šanci na přijetí, vedle nejsilnější vládní strany SDKÚ má podporu i u koaličních partnerů, Křesťansko demokratického hnutí a strany Svoboda a Solidarita. (SaS).
"S principem, aby pracovníci veřejné a státní správy nesli hmotnou odpovědnost, souhlasíme," prohlásil předseda poslaneckého klubu SaS Jozef Kollár.
Pojištění proti splácení chyb a omylů
Radičová tak pokračuje v plnění slibů, které jí v loňských volbách vynesly premiérské křeslo. Hlavním tématem voleb na Slovensku bylo vymýcení korupce a klientelismu ze státních úřadů a s ním spojená úspora státních peněz.
První rázný krok, o jehož důsledcích se na Slovensku rozběhla vášnivá debata, učinila vláda začátkem roku. Od ledna mají slovenské úřady včetně ministerstev povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy na internetu, aby byly pod důkladnou veřejnou kontrolou.
Pokud i tato další novinka projde parlamentem (podle plánu Radičové by se tak mělo stát do jara), slovenští politici a úředníci budou muset být při prodeji státního majetku či výběru vítězů veřejných zakázek velmi ostražití.
Kdyby totiž měli hradit například desítky milionů eur z pochybení popsaných v úvodu článku, spláceli by je státu celý život. Návrh proto počítá s pozoruhodnou možností: veřejní činitelé se budou moci proti riziku splácení škod pojistit.
Kritici považují vládní návrh za absurdní
Absurdní představa úředníků stojících ve frontě na pojištění proti vedlejším efektům své práce je pouze jedním z mnoha sporných bodů, se kterými se budou muset autoři zákona vypořádat.
Kdo posoudí, zda je tendr opravdu nevýhodný? Podělí se o náhradu škody všichni poslanci, kteří pro návrh nevýhodné privatizace majetku zvedli ruku, nebo jen ti, kteří návrh do sněmovny přinesli? A jak se budou vyčíslovat jednotlivé prodělky, když třeba škody z úvodem zmíněného "nástěnkového" tendru z roku 2007 policie nedala dohromady do dneška?
Návrh sice vyvolal u slovenské veřejnosti velmi pozitivní reakci, na tyto a další důležité otázky ale zatím vláda nedala odpověď. I proto kritici mluví o populistickém gestu, které poslanci ve svém zájmu rozmělní na neúčinný zákon.
Jenže slovenský parlament už v prosinci dokázal, že umí cílit do vlastních řad, když odhlasoval snižování platů poslanců v závislosti na deficitu rozpočtu.
