Cílem referenda, které požaduje "Petice za vyhlášení referenda o ukončení činnosti vlády Mikuláše Dzurindy" je přimět parlament, aby ústavním zákonem zkrátil volební období současné vlády o dva roky.
"Tento krok byl někdy v minulosti vyzkoušený také v ostatních zemích. Kdyby nebyly odbory silné, tyto země by dopadly velmi špatně," prohlásil šéf KOZ Ivan Saktor.
Opozice petici vítá
Vládní politici včetně premiéra Dzurindy odborářům vytýkají, že usilují o nenaplněné politické ambice. Petici naopak uvítala opozice v čele s předsedou strany Směr Robertem Ficem.
Aktivní kampaní chtějí odborářům pomoci rovněž komunisté a s myšlenkou předčasných voleb vyjádřilo souhlas také Hnutí za demokratické Slovensko bývalého premiéra Vladimíra Mečiara.
Výsledek případného referenda je nejistý
Odbory věří, že 350 tisíc podpisů potřebných na vyhlášení referenda shromáždí do poloviny prosince. Pozorovatelé ale soudí, že případné hlasování ztroskotá na nedostatečné účasti lidí.
Z pěti dosavadních slovenských referend bylo úspěšné pouze to loňské o vstupu země do Evropské unie. Jenom tehdy se k urnám podařilo dostat něco málo přes potřebných 50 procent oprávněných voličů, a to za podpory vládní kampaně i naprosté většiny politických sil.
"Společenský tlak v tomto případě není natolik velký, aby se dosáhlo 50 procent," myslí si sociolog z Institutu pro veřejné otázky Michal Vašečka. Některé koaliční strany navíc mohou vyzvat své příznivce, aby se referenda vůbec neúčastnili, dodal.
Ani případný úspěch odborářů v referendu, které vyhlašuje prezident, by ale nemusel automaticky znamenat vypsání předčasných voleb. Pro parlament totiž výsledek lidového hlasování není závazný, ale má pouze doporučující charakter.
Sněmovna, ve které mají většinu příznivci Dzurindovy vlády, by se pro volby v dřívějším termínu musela vyslovit třípětinovou většinou hlasů.
Slovenské odbory se pokusily rázně vystoupit proti Dzurindovu kabinetu už na konci září, kdy uspořádaly celostátní hodinovou stávku. Akce však skončila bez většího ohlasu u většiny obyvatel.
