Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovenští chemici mohou do Kuvajtu

  21:02aktualizováno  21:02
Bratislava - Slovenský parlament schválil vyslání protichemické roty do oblasti Perského zálivu. Jednotka o síle do 75 mužů posílí české chemiky v Kuvajtu. Po bouřlivé debatě podpořili nasazení slovenských vojáků jak politici vládní koalice, tak opozice. Rozprava k vládnímu návrhu probíhala ve sněmovně celý den. Ministr obrany Ivan Šimko během svého vystoupení dokonce přirovnal iráckého vůdce k Hitlerovi.

Šimko při svém apelu na poslance připomněl, že Husajn v minulosti neváhal použít chemické zbraně i proti iráckému obyvatelstvu.

Slovenský ministr obrany prohlásil: "Saddám ignoruje nařízení a rezoluce Rady bezpečnosti OSN a hraje s mezinárodním společenstvím stejnou hru jako Adolf Hitler."

O vyslání skupiny slovenských specialistů požádaly v lednu oficiálně Spojené státy prostřednictvím svého velvyslance. Nasazení skupiny nejvýše 75 vojáků odsouhlasila minulý týden slovenská vláda. Konečné slovo má teď parlament.

Vláda Mikuláše Dzurindy přitom navrhuje, aby slovenská rota měla podobný mandát, jaký mají čeští chemici. Slovenští vojáci by tak neměli zasáhnout do válečných operací bez nového souhlasu Rady bezpečnosti OSN, pokud by v oblasti nebyly použity zbraně hromadného ničení. V tom případě by se mohli podílet na záchranných akcích.

Vládní koalice není jednotná
Vládní koalice má těsnou většinu, ale není jednotná. Proti vyslání vojáků se staví křesťanští demokraté KDH včetně svých dvou ministrů. Opoziční strany Směr a Komunistická strana Slovenska svůj odmítavý postoj avizovaly už předem. S misí pak překvapivě souhlasí několik poslanců Mečiarovy HZDS.

"V této souvislosti se dá očekávat, že KDH jako člen vládní koalice zaujme i při diskuzi v parlamentu v tomto bodě negativní, případně zdrženlivý postoj. Vláda tedy bude muset najít potřebnou většinu i v řadách opozičních poslanců," komentovala vývoj událostí slovenská politoložka Barbora Gábelová ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku.

Opoziční strana Směr ale podmiňuje účast slovenských vojáků na operaci novou rezolucí Rady bezpečnosti OSN, s čímž počítá i vládní návrh. Proti intervenci v Iráku tak jednoznačně vystupují pouze komunisté.

Posily pro české chemiky
Koncem ledna posílila český kontingent v Kuvajtu více než stovka dalších specialistů z Liberce. V zálivu tak působí už 358 českých vojáků. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík oznámil, že společný česko-slovenský prapor by mohl v Kuvajtu vzniknout ještě do dubna. O možné spolupráci v rámci protiteroristické kampaně v Kuvajtu a možném válečném konfliktu proti Iráku jednali ministři obou zemí už před několika týdny.

Bratislava ještě před pozvánkou ke vstupu do NATO na listopadovém summitu v Praze ústy premiéra Mikuláše Dzurindy a ministra zahraničí Eduarda Kukana ujišťovala, že Slovensko bude stát po boku USA a dalších spojenců, podobně jako při zásahu NATO v Kosovu, kdy poskytlo svůj vzdušný prostor k přeletům letadel.

Americká výzva pro Slovensko
Experti se shodují na tom, že případným vysláním jednotky do Kuvajtu, se vláda Mikuláše Dzurindy snaží vystupovat jako právoplatný člen NATO. "Slovensko se podobně jako Německo odmítlo přímo podílet na akcích proti Iráku. Úkolem vyslané jednotky má být především ochrana obyvatelstva. Když parlament neschválí vládní návrh na vyslání jednotky a Slovensko poskytne svůj vzdušný prostor, tak v podstatě splní minimum, které sa od něj očekává – vyjádří souhlas se závazky," míní politoložka Barbora Gábelová.

Podle ní Slovensko jako malá země musí zohledňovat politiky významných mocností a do jisté míry pečlivě zvažovat vlastní kroky.

"Podla ministra zahraničních věcí Eduarda Kukana se Slovensko nepřiklonilo jednoznačně na stranu USA, pričemž odmítl označení proamerický. Premiér Dzurinda se ale naproti tomu jako osmý v pořadí připojil ke společné evropské výzvě na podporu aktivit USA v Iráku," shrnula události Gábelová.

Slovensko jako budoucí člen NATO a EU se bude muset podle ní připravit na podobné situace. "Jestliže je cílem země zabránit rozhodování o nás bez nás a chceme být plnohodnotným partnerem států západní Evropy či USA, tak nás nesmí překvapit, když budeme k podobným rozhodnutím vyzváni."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrtulníky Mi-24 a Mi-171š v akci při záchraně pilota
Dny NATO navštívilo 90 tisíc lidí. Nedělní program pokazilo počasí

Nedělním programem skončily Dny NATO v Ostravě. Fandové letecké techniky marně očekávali start aerobatické skupiny Saudi Hawks ze Saúdské Arábie, jejich...  celý článek

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Americké stroje F-22 Raptor na základně Lakenheath v Británii
Superstíhačky jsou zpátky v Evropě. Raptory se zapojí do několika cvičení

Hned šest superstíhaček F-22 Raptor vyslaly Spojené státy o víkendu znovu do Evropy v rámci balíčku na odstrašení Ruska. Jde o teprve třetí nasazení těchto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.