Slovenský vicepremiér zůstává

  • 1
Místopředseda slovenské vlády Ivan Mikloš - a spolu s ním fakticky celý kabinet - přestál hlasování parlamentu o důvěře. Pro Miklošovo odvolání, s jehož osudem spojil premiér Mikuláš Dzurinda i svou případnou demisi, hlasovalo šedesát poslanců. Proti jich bylo 51, hlasování se zdrželo 24 zákonodárců a jeden nehlasoval. Ústava přitom pro odvolání člena vlády vyžaduje nadpoloviční většinu všech zákonodárců, tedy nejméně 76 ze 150 hlasů.

Menšinové opozici se Miklošův odchod nepodařilo prosadit poté, co se poslanci vládní Strany demokratické levice SDL a Strany občanského porozumění SOP rozhodli zdržet se hlasování.

Demokracie se upevňuje...
"Známku nestability jsme nevykazovali dlouho. Slovensko jako mladá země prochází různými zkouškami (...), dokážeme-li však takové chvíle zvládat standardně, demokracie na Slovensku se jen upevňuje," řekl premiér po hlasování s tím, že je Mikloš jedním z hlavních tahounů reforem.

To, že se chystá v případě vyslovení nedůvěry svému ministrovi odstoupit, potvrdil ministerský předseda v úvodu mimořádné poslanecké schůze. Jak připomněl, do poslední chvíle totiž zůstával nejistý postoj poslanců SDL a SOP, kritizujících Miklošovo počínání, tvrdil však, že ani SDL, ani SOP dosud nežádaly vicepremiérovu demisi.

Hlasování předcházelo 9 hodin jednání
Hlasování předcházelo devítihodinové jednání sněmovny, v němž mluvili téměř výlučné zástupci opozice. Ti požadovali vicepremiérův pád kvůli špatnému stavu země.

Bývalý státní tajemník ministerstva obrany Jozef Gajdoš dokonce návrh na Miklošovo odvolání formuloval v rýmech.

Menšinová opozice sice sama nemá ve sněmovně dost sil na odvolání člena vlády, ale návrh se zdál být dobře načasovaný vzhledem k rozporům ve vládním táboře. Jasno vnesla až slova Ladislava Orosze, který před hlasováním řekl, že SDL se narozdíl od premiéra, který "se zachoval nezodpovědně, když podmínil hlasování o Ivanu Miklošovi svou následnou demisí a tedy pádem vlády", zachová zodpovědně, a proto nepodpoří opozici.

Smrdí tu peníze
"Smrdí tu peníze, a velké," prohlásila předsedkyně Slovenské národní strany Anna Malíková o změně postoje SDL a SOP v narážce na údajnou dohodu Dzurindy s rebelujícími partnery o privatizaci plynárenství.

Kdo byl pro Miklošův odchod

Pro Miklošův pád hlasovali i nejpopulárnější politik, nezávislý poslanec Robert Fico, exministr obrany Pavol Kanis, neúspěšný uchazeč o funkci ministra obrany Jozef Tuchyňa a poslankyně Diana Dubovská.



"Je to neskutečná lež," popřel premiér údajné čachrování s provizemi. "Vladimír Mečiar vycítil, že právě teď je možná poslední šance, aby 'uchránil' plynárenský průmysl pro sebe. Snažil se udělat vše pro to, aby padla vláda, protože dobře pochopil, že jedině pád vlády zabrání vstupu seriozního strategického investora."

Privatizace plynárenství se má dostat na pořad vlády v pondělí. "Hranice kompromisu jsou v tom, že nemůžeme měnit výšku 49procentního balíku akcií (pro kupce), protože to by znamenalo zastavení privatizace," prohlásil už po hlasování Mikloš, odmítající jako "nesmysl" ve stylu "podle sebe soudím tebe" opoziční nařčení z údajné koaliční dohody o rozdělení provizí z transakce.

Už čtrnáctý opoziční pokus o odvolání člena Dzurindova kabinetu skončil stejně jako předchozí neúspěchem, opozice však avizuje další mimořádnou schůzi, tentokráte o vicepremiérovi Pálu Csákym kvůli maďarskému krajanskému zákonu.

Co de dělo ve středu během dne
Premiér Mikuláš Dzurinda pohrozil, že odstoupí, pokud vicepremiér pro ekonomiku Ivan Mikloš nezíská při hlasování v parlamentu důvěru. O Miklošově odvolání přitom sněmovna v minulosti jednala už dvakrát.

Dzurinda o svém rozhodnutí informoval po mimořádném zasedání předsednictva Slovenské demokratické a křesťanské unie v Bratislavě.

Odpovědnost za chaos...
Předseda vlády Dzurinda zdůraznil, že v případě, že se v parlamentu najde 76 poslanců, kteří podpoří pád vlády, musejí na sebe převzít politickou zodpovědnost za tento "chaos".

Okamžitý odchod by prý premiér zvolil i v případě, že by opozice odvolala jakéhokoli ministra. Mikuláš Dzurinda ale nekomentoval otázku případnách predčasných parlamentních voleb.

Opozice se od roku 1998 pokusila odvolat členy vlády už třináctkrát, všichni ministři si ale v hlasování svá křesla udrželi.

Oč ve sporu šlo

Ivana Mikloše považují pozorovatelé za hlavního tahouna nepopulárních hospodářských reforem. Formální záminkou opozičního návrhu HZDS je pokles výkonnosti ekonomiky, téměř 21procentní nezaměstnanost, neutěšená životní úroveň většiny občanů a zvýšení veřejného dluhu.

Vicepremiér ale tyto argumenty odmítá i s odvoláním na loňský posudek Evropské komise, který poprvé ocenil Slovensko jako "fungující tržní ekonomiku".

Všeobecně se předpokládá, že v pozadí sváru o Mikloše jsou spíše koaliční spory o plynárenství jako nejlukrativnější sousto privatizace, o neobjasněný pád dříve vládou protěžované Devín banky, poslední nejasná transakce s převodem pětinového balíku akcií Východoslovenských železáren, nemluvě o tušeném krachu investičních společností, rozhořčující veřejnost.
Zdroj: ČTK

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video