Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovenští poslanci odhlasovali změnu ústavy, otevřeli cestu ke zrušení sporných amnestií

  17:33aktualizováno  17:33
Slovenský parlament ve čtvrtek schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení kontroverzních amnestií, vydaných v 90. letech prezidentem Vladimírem Mečiarem. Amnestie zabránily stíhání a potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny.

Michal Kováč a Vladimír Mečiar | foto: HNonline.sk

Vládní předlohu novely podpořila značná část poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Z únosu Kováčova syna do Rakouska za vlády premiéra Vladimíra Mečiara byla podezřelá slovenská tajná služba SIS. Zmiňované amnestie vydal v roce 1998 Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.

Zatím není známo, kdy parlament přistoupí ke hlasování o samotném zrušení Mečiarových amnestií. Ústavní novela, kterou při hlasování podpořilo 124 ze 146 přítomných poslanců, nejprve musí vyjít ve sbírce zákonů.

Změnou ústavy dal parlament zákonodárcům pravomoc, aby mohli třípětinovou většinou 150 členné sněmovny zrušit prezidentské milosti a amnestie, pokud odporují principům demokratického a právního státu. Tato možnost se podle ústavní novely bude vztahovat i na zmiňované Mečiarovy kroky.

Rozhodnutí o zrušení amnestií a milostí bude zároveň automaticky podléhat kontrole ústavním soudem. Pokud soud v určené lhůtě anulaci amnestií neodmítne, rozhodnutí sněmovny bude platné. Opozice neuspěla kromě jiného s návrhem, aby rozhodnutí o zrušení amnestií automaticky neposuzovali ústavní soudci, z nichž jeden byl v minulosti poslancem Mečiarova hnutí HZDS. Naopak, do ústavní novely bylo doplněno obecné ustanovení, podle kterého by trestní stíhání pachatelů únosu Kováčova syna nemělo být promlčeno.

Zrušení amnestií parlament již několikrát odmítl

Největší opoziční strany dříve předložily do sněmovny vlastní návrh ústavního zákona, kterým by sněmovna zrušila pouze Mečiarovy amnestie. Hned několik podobných návrhů parlament již v minulosti odmítl. Například premiér Robert Fico dříve opakovaně tvrdil, že Mečiarovy amnestie jsou sice nemorální, ale zároveň za právně nezrušitelné. Poslanci Ficovy strany Směr-sociální demokracie ústavní novelu ale podpořili.

Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko. Německý soud pak stíhání Kováče mladšího zastavil.

Slovenská prokuratura již v roce 2000 podala v souvislosti s únosem exprezidentova syna obžalobu na 13 osob včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexy. Soud trestní stíhání ale zastavil právě kvůli amnestiím.

Zmiňované Mečiarovy amnestie se vztahovaly také na aféru kolem zmařeného referenda o vstupu země do NATO a o přímé volbě prezidenta v roce 1997.

Spolu se zrušením Mečiarových amnestií by měla být podle koalice zrušena i milost, kterou v aféře Technopol exprezident Kováč udělil svému synovi. Bývalý prezident, který zemřel loni ve věku 86 let, tak podle dřívějších informací rozhodl z důvodu, aby slovenské úřady vrátily jeho synovi pas a ten mohl vycestovat do Německa k výpovědi v kauze Technopol.

Opozice neuspěla s návrhem, aby byly zrušeny i další Kováčovy milosti v kauze Technopol. Jedna z milostí se týká kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera, který se stal v minulosti známý kromě jiného kvůli neúspěšnému pokusu o převzetí soukromé televize Markíza pomocí pracovníků bezpečnostní služby.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.