Podobný zákon na Slovensku platí například o Milanu Rastislavovi Štefánikovi a politici uvažují, že podobným způsobem uctí i další osobnosti. Hlinka ale na rozdíl od čechoslovakisty Štefánika patřil k předním zastáncům boje za slovenskou autonomii.
Katolický kněz, jehož jméno nyní nesou mnohé slovenské ulice a náměstí i tisícikorunová bankovka, patřil k uctívaným osobnostem Slovenského štátu za druhé světové války. Hlinka zemřel v roce 1938.
Přijetí zákona o Hlinkovi prosadila Slovenská národní strana i díky hlasům části opozice. Proti byli poslanci opoziční Strany maďarské koalice (SMK) a někteří členové Slovenské demokratické a křesťanské unie - Demokratické strany (SDKÚ-DS).
Hlasování se zdržela část poslanců nejsilnější vládní strany Směr-SD. Z původního návrhu kromě označení Hlinky za "Otce národa" nakonec vypadl i paragraf, podle kterého by bylo hanobení jeho jména trestným činem.
Zákon přijal slovenský parlament den před 100. výročím tragédie v Černové, kde maďarští četníci odpověděli střelbou na snahu věřících, aby jejich kostel vysvětil místní rodák Hlinka. Tuto událost dnes připomnělo samostatné prohlášení, které nakonec po bouřlivé diskusi podpořili v podstatě všichni poslanci, včetně členů opoziční SMK.
