Zpravodaj Československé televize, který sice po roce 1990 vystoupil z komunistické strany, ale dál za ni kandidoval do Poslanecké sněmovny, se do Mlýnské doliny (sídlo STV) vrací po osmnácti letech.
Nižňanský získal ve druhém kole voleb deset hlasů. Jozef Mračna, který prozatím vedl STV jako statutární zástupce, dostal tři hlasy a bývalý ředitel soukromé televize Markíza Vladimír Repčík neobdržel žádný hlas.
Po nástupu do funkce chce nový ředitel nejprve přezkoumat situaci, ve které se televize nachází.
Nižňanský byl od začátku voleb favoritem, protože v prvním kole získal podporu osmi z patnácti členů rady. Bývalý poslanec parlamentu i mluvčí a marketingový manažer hokejového svazu ve svém projektu zdůrazňoval nezávislost veřejnoprávní televize na politické vůli.
Samotného Nižňanského však některá média i poslankyně opoziční SDKÚ-DS Magdaléna Vášáryová označují za blízkého vládnímu Směru-SD. Nižňanský však toto tvrzení odmítá. "To patří ke slovenskému folklóru, mluvit o politických tlacích. Já o politických tlacích nevím, slyším o nich jen od vás z médií," prohlásil.
Kolegové se zapáleného komunisty báli
O post ředitele STV mělo zájem dvacet sedm kandidátů, podmínky konkurzu jich však splnilo pouze devatenáct. Rada volila ředitele teprve podruhé, v minulosti jej totiž vybíral parlament. Bývalého šéfa Radima Hrehu rada odvolala 11. prosince po ročním působení ve funkci. Vyčítala mu neplnění zákonných povinností televize i špatnou finanční situaci podniku.
Do televize Nižňanský nastoupil už v roce 1977 jako redaktor. Postupně se vypracoval až na vedoucího redakce domácího zpravodajství, později dokonce na zástupce šéfredaktora Televizních novin.
"Vždycky patřil k zapáleným zastáncům strany a její vedoucí úlohy ve státě. Byl nebezpečný nám všem, kteří jsme chtěli dodržovat určitou rozumnost. Společně s panem Koštem zastával jeden z nejradikálnějších postojů v názoru na komunistickou stranu," řekl slovenskému deníku SME jeden bývalý Nižňaského spolupracovník.
. Šéfové Slovenské televize po roce 1989- Miroslav Majoroš (listopad 1993 - únor 1994) |
