Republiková rada Strany maďarské koalice (SMK) dnes ve Dvorech nad Žitavou dala vedení strany fakticky "bianco-šek" pro vystoupení z vlády, když téměř jednomyslně odhlasovala usnesení, že SMK "zruší svou činnost ve vládě Mikuláše Dzurindy a vypoví koaliční smlouvu", pokud vláda do 15. září nepředloží parlamentu návrh zákona o převodu kompetencí ze státu na samosprávy a novelu zákona o rozpočtových pravidlech a pokud tyto návrhy parlament nepřijme do 30. září. "Jestli podmínky nebudou splněny, odcházíme z vládní koalice," prohlásil předseda strany Béla Bugár po zasedání rady, které se odehrávalo za zavřenými dveřmi.
Bugár nicméně na tiskové konferenci prozradil, že padl i návrh na okamžitý odchod z vlády, ale hlasovalo pro něj jen 16 z 90 přítomných delegátů. Pro kompromisní usnesení nakonec zdvihlo ruku 86 hlasujících. "Nechceme nic jiného než dodržení slibů, a to je v silách této koalice," řekl předseda rady Pál Farkas. Bugár dokonce míní, že sněmovna je s to přijmout kompetenční zákon do 20. září. Pokud by se seskupení půlmiliónové maďarské menšiny rozhodlo pro odchod, vláda by se rázem stala menšinovou.
Západní diplomaté i komisař Günter Verheugen dali v předvečer "maďarského" rozhodování najevo, že politická nestabilita by ohrozila slovenské šance na vstup do NATO a do Evropské unie. SMK pohrozilo odchodem z Dzurindovy vlády na protest proti "kolaboraci" vládní levice s opozicí okolo Vladimíra Mečiara, které společnými silami počátkem července v parlamentu převálcovali původní vládní plán reformy veřejné správy a prosadili přijetí dvou prvních zákonů v podobě, která z maďarského hlediska zakonzervovala poměry z dob mečiarismu. Slovensko zůstane rozděleno na osm krajů umně sestavených tak, aby se v žádném regionu Maďaři nemohli prosadit. "Republiková rada SMK svým rozhodnutím nabízí koaličním partnerům poslední šanci uskutečnit reformy (...). Činí tak v přesvědčení, že Slovenskou republiku lze modernizovat a připravit na přijetí do NATO, jakož i na vstup do Evropské unie (...)," praví usnesení.
Bugár zdůraznil, že jeho strana vstoupila se dvěma cíli - prosadit novelu ústavy, což se již stalo, a reformu veřejné správy. Splnění nynějších podmínek SMK - tedy naplnit reformu i příslušnými pravomocemi a financemi pro samosprávy - není podle Bugára jen v zájmu maďarské menšiny, ale celé země, a tím by se alespoň částečně podařilo splnit i druhý cíl účasti SMK ve vládě. Zdá se, že SMK "odpálkovalo" míč na hřiště levicových členů koalice, Strany demokratické levice (SDL) a Strany občanského porozumění (SOP), které se dosud v reformě veřejné správy shodly s opozicí než s vládní pravicí a SMK. Terčem kritiky menšinových politiků se stal především předseda parlamentu a SDL Jozef Migaš, který - bez konzultací v koaliční radě - vyhlášením voleb do krajských samospráv na 1. prosince fakticky zmařil maďarské snahy dosáhnout změn v již přijatých zákonech.
"SMK nechce odejít z vlády, ale SMK vytlačují strany, které kolaborují s těmi, kdo před rokem 1998 málem tuto zemi zruinovali," prohlásil Bugár v narážce na postup SDL a SOP.
25. srpna 2001 18:27
