Čtverečky různých barev, tak jde jednoduše popsat digitální kamufláž. Zatímco dosud se používaly v podstatě náhodně rozmístěné barevné "skvrny", rozložení čtverečků a jejich barevnost je přesně vypočítávána.
Tvůrci moderního maskování tvrdí, že díky němu technika nebo voják v uniformě lépe splynou se svým okolím. Navíc se obtížně poznají tvary kamuflovaných strojů, což ztěžuje jejich identifikaci.
"Digitální vzor nemá zajistit neviditelnost objektu, ale opticky rozbít známé tvary letadla a vyvolat nejistotu při jeho identifikaci na obloze," vysvětlil deníku Sme ředitel pro vyzbrojování na slovenském ministerstvu obrany Stanislav Szabo. Podle něj trvá dvakrát až třikrát déle, než je stroj rozpoznán a zaměřen.
Na digitální kamufláž jako první přešla armáda Kanady. Následovaly Spojené státy, Velká Británie, Austrálie, Čína, Finsko nebo Jordánsko.
Na Slovensku dostaly první stroje nový kabát v únoru. Podle Sme se ovšem barva začala ze dvou zmodernizovaných stíhaček MiG-29 loupat po prvních letech nadzvukovou rychlostí. Nátěr za více než milion slovenských korun (zhruba 800 tisíc českých) měl přitom vydržet pět let.
Podobný problém měla česká armáda v devadesátých letech. "Nová barva na sovětských nátěrech nevydržela ani dva roky," řekl Sme Vladimír Lukovský z českého ministerstva obrany.
Příčinu problému se už podle ministerstva podařilo odhalit. Barva se loupala z míst, která při vysoké rychlosti extrémně vibrují. Proto se u dalších letadel změní technologie nástřiku. Do poloviny příštího roku by pixelový nátěr mělo mít dalších deset migů a čtyři vrtulníky Mi-17.
Slovenská armáda už také objednala první várku vest s digitální kamufláží.
Čeští vojáci nový způsob maskování nepoužívají. Tiskový odbor ministerstva obrany iDNES.cz sdělil, že o něm zatím ani neuvažují.
