„Když se Slovensko pokoušelo dostat do NATO a EU, učinilo několik kroků, aby obchod vyčistilo. Potrvá to však ještě dlouho, než se zbaví své špatné reputace,“ řekla autorka studie Lisa Misolová pro internetové stránky organizace.
Zpráva Slovensko staví do role exportéra i tranzitní země. Ilegální obchod umožnila mimo jiné i díra ve slovenském zákonodárství. Tranzit zbraní přes tuto zemi totiž nevyžaduje licenci místních úřadů, pašeráci navíc falšovali i konečné destinace.
Ministerstvo hospodářství to odmítá. Zpráva však uvádí tři případy, kdy k tomu došlo. V roce 2000 šlo o prodej vrtulníků. Na Slovensku přistály kvůli opravě, což nepodléhá udělování licencí.
Pak měly pokračovat do Kyrgyzstánu, stálo v plné moci jeho ministerstva obrany. Ta však byla falešná a jeden z vrtulníků přistál v Libérii. Vyvézt další kus se o něco později obchodníkům nepodařilo a tři lidé (Slovák, Kyrgyz a Rus) nyní na Slovensku čelí trestnímu stíhání.
O rok později pak slovenská vláda souhlasila s prodejem nepotřebných stíhaček do Angoly, což bylo v rozporu s Kodexem EU pro vývoz zbraní, který Slovensko podepsalo v roce 1998.
„Obchod provázelo obvinění z přijímání úplatků a odhalil konflikty zájmů mezi úředníky, kteří udělují licence,“ píše se ve zprávě. To však měl být jen jeden z mnoha „kšeftů“ směřujících do Angoly.
V roce 2002 pak Slovensko vyvezlo devět děl a šest raketometů do Ugandy, která dodává zbraně Kongu. Náznaky, že by Slovensko mohlo hrát důležitou roli při pašování zbraní, se objevily už dříve.
Britský časopis Jane's Intelligence Digest před rokem obvinil slovenskou tajnou službu, že se na nelegálním obchodu podílí. Loni v prosinci reportér Sunday Times oslovil slovenskou firmu Petina International a chtěl uzavřít obchod na dodávku protiletadlových střel do Rwandy. To se mu málem povedlo.
Organizace ve své zprávě píše, že už několikrát vyzývala Slovensko, aby posilnilo svou legislativu pro obchod se zbraněmi, zpřísnilo vydávání licencí a bojovalo s korupcí.
