"Velký třesk", jak se v Severoatlantické alianci rozšíření o sedm zemí říká, přitom ještě nedávno nebyl vůbec jistý. Rusko mělo dlouho vážné výhrady proti rozšíření o baltské státy. Washington měl zase pochyby o připravenosti Bulharska a Rumunska.
Jako úplně poslední se však do "sedmičky" nakonec dostalo Slovensko, u kterého se čekalo, zda se v nedávných volbách nevrátí k moci Vladimír Mečiar. Ten se hlavně Spojeným státům nezdál vhodný do čela členské země aliance, napsal deník The Washington Post.
Dosažení nezbytného konsenzu ohledně sedmi nových členů NATO odráží podle listu vývoj po loňských teroristických útocích 11. září v USA.
K plnoprávnému členství vede ještě dlouhá cesta
Rusko se přidalo k protiteroristické koalici vedené Spojenými státy a sblížilo se s aliancí. Bulharsko a Rumunsko rychle nabídly pomoc při válce v Afghánistánu.
"Spojené státy si náhle uvědomily, že potřebují co možná nejvíce spojenců," uvedl list.
Ke skutečně plnoprávnému členství zmíněné sedmičky však povede ještě dlouhá cesta. Představitelé NATO například upřesnili, že potrvá nejméně dva roky, než parlamenty stávajících členských zemí schválí plnoprávné členství nové sedmičky příchozích.
V mezidobí bude pokračovat naplňování přístupových akčních plánů s kandidáty, na které mohou být vzneseny nové požadavky. Jejich členství však mohou zabránit jen nepředvídatelné náhlé těžkosti.
Přijetí sedmi zemí bude největším rozšířením NATO v jeho třiapadesátileté historii. Pod ochranný deštník organizace přibude přes čtyřicet milionů lidí. Území aliance se rozšíří k baltskému pobřeží nedaleko Ruska a k Černému moři na jihovýchodním křídle starého kontinentu.
Současných 19 zemí NATO, včetně USA, přitom bude právně vázáno bránit hranice nových členů jako své vlastní, poznamenal The Washington Post.
