Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko už má asi členství v NATO jisté

  9:52aktualizováno  9:52
Washington - Členské země NATO se podle všeho už definitivně dohodly, že vyzvou ke vstupu do aliance sedm z devítky kandidátů. Na summitu v Praze zažije aliance největší rozšíření ve své historii. Mezi vybrané se nakonec dostalo i Slovensko. Ve čtvrtek to s odvoláním na představitele NATO napsal americký list The Washington Post. V Praze by tedy do NATO měly přibýt Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko a pobaltské země - Litva, Lotyšsko a Estonsko.

"Velký třesk", jak se v Severoatlantické alianci rozšíření o sedm zemí říká, přitom  ještě nedávno nebyl vůbec jistý. Rusko mělo dlouho vážné výhrady proti rozšíření o baltské státy. Washington měl zase pochyby o připravenosti Bulharska a Rumunska.

Jako úplně poslední se však do "sedmičky" nakonec dostalo Slovensko, u kterého se čekalo, zda se v nedávných volbách nevrátí k moci Vladimír Mečiar. Ten se hlavně Spojeným státům nezdál vhodný do čela členské země aliance, napsal deník The Washington Post.

Dosažení nezbytného konsenzu ohledně sedmi nových členů NATO odráží podle listu vývoj po loňských teroristických útocích 11. září v USA.

K plnoprávnému členství vede ještě dlouhá cesta
Rusko se přidalo k protiteroristické koalici vedené Spojenými státy a sblížilo se s aliancí. Bulharsko a Rumunsko rychle nabídly pomoc při válce v Afghánistánu.

"Spojené státy si náhle uvědomily, že potřebují co možná nejvíce spojenců," uvedl list.

Ke skutečně plnoprávnému členství zmíněné sedmičky však povede ještě dlouhá cesta. Představitelé NATO například upřesnili, že potrvá nejméně dva roky, než parlamenty stávajících členských zemí schválí plnoprávné členství nové sedmičky příchozích.

V mezidobí bude pokračovat naplňování přístupových akčních plánů s kandidáty, na které mohou být vzneseny nové požadavky. Jejich členství však mohou zabránit jen nepředvídatelné náhlé těžkosti.

Přijetí sedmi zemí bude největším rozšířením NATO v jeho třiapadesátileté historii. Pod ochranný deštník organizace přibude přes čtyřicet milionů lidí. Území aliance se rozšíří k baltskému pobřeží nedaleko Ruska a k Černému moři na jihovýchodním křídle starého kontinentu.

Současných 19 zemí NATO, včetně USA, přitom bude právně vázáno bránit hranice nových členů jako své vlastní, poznamenal The Washington Post.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letoun F-16 belgického letectva na Dnech NATO v Ostravě
Mošnovské letiště ožívá. Hřmot stíhaček věstí blížící se Dny NATO

Jednou za rok, vždy na pár dní, ožívá letiště v Mošnově nebývalým ruchem. To když se na Dny NATO v Ostravě slétají účastníci víkendové show. Zatím takřka tři...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.