Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko upřednostní chartu práv EU před výjimkou kvůli dekretům

  18:17aktualizováno  18:17
Slováci upřednostní chartu základních práv Evropské unie před výjimkou kvůli takzvaným Benešovým dekretům, o níž také uvažovalo. Na zasedání parlamentního výboru pro evropské záležitosti to řekl slovenský premiér Robert Fico. Výjimka by podle něj mohla omezit chartou zaručená práva Slováků v sociální oblasti.

Slovenský premiér Robert Fico | foto: Reuters

Výjimkou z listiny základních práv podmínil svůj podpis lisabonské smlouvy o reformě EU český prezident Václav Klaus. Obává se totiž prolomení Benešových dekretů a případných majetkových nároků sudetských Němců. - více o Klausově výjimce čtěte zde

"Nezdá se nám příliš vhodné řešit politický vztah charty a Benešových dekretů tak, že to má omezit účinnost charty pro naše občany v sociální oblasti... neobětujeme sociální práva lidí na Slovensku," řekl Fico.

O Chartě

"Nezdá se nám příliš vhodné řešit politický vztah charty a Benešových dekretů tak, že to má omezit účinnost charty pro naše občany v sociální oblasti... neobětujeme sociální práva lidí na Slovensku," řekl Fico.

Podle něj slovenská vláda míní, že žádný vztah mezi dekrety a chartou neexistuje. "Skutečně tu nejde o právní obavy, ale jen o politické obavy, že by se v případě Česka pohlíželo jinak na Benešovy dekrety než v případě Slovenska," dodal.

Slovenský premiér se přitom ještě nedávno zmiňoval o tom, že jeho země bude žádat stejnou výjimku jako ČR. Tvrdil, že slovenská strana v rámci EU snahu Česka zablokuje, pokud se výjimka nebude vztahovat i na Slovensko. - rázné prohlášení premiéra Fica najdete zde 

V posledních dnech se začali slovenští politici ale vyjadřovat opatrněji. Fico dnes neupřesnil, jak bude Slovensko na schůzce lídrů EU hlasovat.

Výjimku odmítli i čeští odboráři. Podle nich kvůli ní nebudou moci Češi u evropských institucí uplatňovat svá sociální, pracovní či lidská práva. Také polské odbory tvrdí, že výjimka omezuje využití listiny základních práv EU. Před dvěma týdny vyzvaly polského premiéra, aby svůj podpis pod protokolem o výjimce stáhl.

Lisabonská smlouva má reformovat fungování a instituce rozšířené EU. Chybí už jen Klausův podpis, aby mohla začít v rámci unie platit. Klaus ho podmínil právě trvalou výjimkou z listiny základních práv EU pro Česko, obdobně jako ji mají Polsko a Británie. Smlouvou se nyní zabývá český ústavní soud. O stížnosti senátorů by mohl rozhodnout 3. listopadu.

Premiér Jan Fischer dnes novinářům řekl, že ho prezident ujistil, že po splnění své podmínky k Lisabonu a případném souhlasu ústavního soudu lisabonský dokument podepíše. - Fischerovo prohlášení najdete zde 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
V obou táborech jsou dobří a špatní, komentoval Trump násilí ve Virginii

Vinu na násilnostech ve Virginii nesou obě strany, v obou táborech jsou dobří i špatní lidé, prohlásil čtyři dny po krvavých střetech mezi krajní pravicí a...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.