Slovensko udělalo krok k Alianci

Bratislava - Sousední Slovensko má za sebou významný krok na cestě k Severoatlantické alianci - parlamentní volby. Ačkoliv ve volbách zvítězila Mečiarova HZDS, převahu v parlamentu budou mít proreformní a prozápadní strany. Víkendové volby hrály přitom klíčovou úlohu na další cestě Slováků k NATO a případném přijetí země již na listopadové summitu v Praze. Varování Bruselu před volbami totiž znělo zřetelně: S Mečiarem do NATO nemůžete!

Voliči však dali najevo, že integrace do struktur NATO a Evropské unie bude pro Slovensko v nejbližších letech klíčovou otázkou. K volbám přišlo přes 70 procent voličů.

HZDS Vladimíra Mečiara získalo 19,5 procenta hlasů, Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKU) premiéra Mikuláše Dzurindy 15,09 procenta, Směr Roberta Fica 13,46 procenta, Strana maďarské koalice (SMK) 11,16 a křesťanští demokraté (KDH) 8,25. Aliance nového občana (ANO) získala 8,01 procenta a Komunistická strana Slovenska (KSS) 6,32 procenta hlasů.

"Podle výsledků voleb lze takřka na sto procent říci, že se Slovensko pravděpodobně stane členem NATO. Politická kritéria, která Aliance na kandidáty má, Slovensko splnilo," uvedl pro natoaktual.cz politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Už nyní je jasné, že Vladimír Mečiar vládu zřejmě nesestaví. Spolupráci s jeho HZDS totiž předem vyloučily všechny strany. Kromě tří nejsilnějších stran se do sněmovny dostanou Strana maďarské koalice (SMK), křesťanští demokraté (KDH), Aliance nového občana (ANO) a komunisté.

"Aliance má přinejmenším na další čtyři roky záruku, že Slovensko půjde demokratickou a především prointegrační cestou. Vláda bude mít jasný profil. Mečiarova HZDS, která pro NATO symbolizovala určitý rušivý element, by mohla být ze hry. Po čtyřech letech v izolaci se zřejmě ocitne HZDS v té samé roli na další volební období," komentoval výsledky voleb Lubomír Kopeček.

Podobně hodnotí výsledek voleb i slovenský expert Juraj Marušiak z Ústavu politických věd Slovenské akademie věd. "Z mezinárodního hlediska znamenají výsledky voleb úspěch prointegračních sil, které usilují o vstup do NATO a Evropské unie. Pravickové strany potencionální koalice se navíc v těchto zásadních otázkách shodují. Pro členské státy Severoatlantické aliance je tato koalice akceptovatelná," konstatoval.

Varování: S Mečiarem do NATO nevstoupíte!
Vláda s účastí Vladimíra Mečiara nebo jeho Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) by byla "základní překážkou" slovenského vstupu do NATO. Tak varovali diplomaté slovenské voliče. Naposledy velvyslanec USA při NATO Nicholas Burns. "Známe pana Mečiara, jednou už u moci byl. Jeho HZDS je nedemokratická," prohlásil měsíc před volbami Burns.

Jak dodal, americká diplomacie přitom nevěří, že by se Mečiar v posledních letech změnil. "Pokud by se Mečiarova HZDS skutečně vrátila v Bratislavě k moci, byla by to základní překážka pro vstup Slovenska do NATO."

Na jaře Slováky důrazně varoval i generální tajemník NATO George Robertson.
"Voliči by měli hlasovat s očima široce otevřenýma. Měl bych naléhavou výzvu na adresu lidí, kterým bylo po generace upíráno právo hlasovat, aby své hlasy využili. Pokud chtějí, aby jejich země byla v NATO, pokud chtějí výhody členství v NATO, pak musejí hlasovat pro politické strany, které je do NATO dovedou," apeloval.

Mečiar a HZDS: Změnili jsme se
Opoziční Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) přitom podle svých představitelů nebralo kritiku na lehkou váhu.

Místopředseda HZDS Rudolf Žiak v reakci na kritické výroky velvyslance USA při NATO Nicholase Burnse bezprostředně poté prohlásil, taková vyjádření už bere HZDS vážně, ale že se rozhodne ve volbách. "Jsme pro vstup Slovenska do NATO i Evropské unie. Pokud budeme v příští vládě, uděláme všechno pro to, aby se tyto naše cíle naplnily jako národněstátní zájmy Slovenska," řekl Žiak.

V březnu opoziční vůdce Vladimír Mečiar dokonce odcestoval na návštěvu Spojených států, aby vyjasnil stanovisko své strany ke členství Slovenska v NATO. "Trochu pociťujeme, že mnoho věcí je třeba vyjasnit. Slovensko opravdu není problémová země a myslím, že do NATO patří," řekl Mečiar před odletem pro Slovenský rozhlas.

Voliči i politici: Do NATO na chceme
Podpora Slováků pro vstup jejich země do Severoatlantické aliance během letošního roku rostla. Podle březnové ankety, jejíž výsledky zveřejnil Ústav pro výzkum veřejného mínění při Statistickém úřadu Slovenské republiky, členství Slovenska v NATO se zamlouvalo 57 procentům obyvatel. Opačný názor zastávalo 38 procent občanů a pět procent dotázaných se nedokázalo vyjádřit.

Politici však byli přímější. "Čekáme z Prahy pozvánku. Jakýkoliv jiný výsledek znamená prohru. Nepozvání na druhý pokus by znamenalo pro Slovensko katastrofu. Třetí pokus totiž nemusí přijít," těmito slovy nabádal slovenské voliče ministr zahraničí Eduard Kukan.

Obdobně hovořil i premiér Mikuláš Dzurinda. Podle něj bude pro vstup Slovenska do Aliance nejdůležitější domácí politika a tedy příští vláda po zářijových volbách.

Dzurinda již počátkem letošního roku předpokládal, že voliči, z nichž více než 60
procent je pro vstup do NATO, řeknou "ne" nedemokratickým silám a že demokraté budou s to sestavit novou vládu. Připustil, že "nikdo nedokáže s absolutní jistotou předvídat výsledek".

Slovenský prezident Rudolf Schuster pak uvedl, že jedinou šancí pro Slovensko je vstup do NATO, a zamítl jakékoli úvahy o neutralitě. Zároveň naznačil, že od pozvání země do Severoatlantické aliance bude záviset také členství v Evropské unii.

Armáda hlásí: Jsme připraveni
Podle slovenského ministra obrany Jozefa Stanka už neexistuje žádná vojenská
překážka pro pozvání Slovenska do Severoatlantické aliance. "Z vojenského hlediska jsem si jist," prohlásil Stank pro ČTK po své návštěvě USA.

Stank přitom v rozhovorech v Pentagonu a v Kongresu zdůrazňoval, že "i malé Slovensko může být přínosem pro alianci a USA. Argumentoval mimo jiné čerstvým rozhodnutím vlády vyslat na žádost Washingtonu do Afghánistánu malou ženijní jednotku, aby se pod velením USA zúčastnila protiteroristické operace.

Koncem srpna odletěly z 3. letecké základny v Prešově dva modernizované
vrtulníky MI-17 slovenské armády, aby se zapojily do mírových misí v rámci nizozemského kontingentu SFOR v Bosně a Hercegovině. "Účast v zahraničních misích Aliance, to jsou vždy plusové body," uvedl český velvyslanec při NATO Karel Kovanda.

Experti hodnotí kladně i reformu slovenské armády. Téměř polovina vojáků v důstojnických funkcích bude muset do roku 2006 opustit řady slovenské armády v souvislosti s přechodem na profesionální ozbrojené síly.

Podle plánů ministerstva obrany odejde z armády asi 15 500 vojáků a civilních zaměstnanců. Naopak 11 500 nových lidí chce armáda přijmout hlavně do poddůstojnických hodností.

Pokrok Slovenska v reformě ozbrojených sil a v přípravě na členství v Severoatlantické alianci pochválil i vrchní velitel sil NATO v Evropě Joseph Ralston. "Ušli jste velký kus cesty, ale ještě nejste v cíli," vzkázal Slovákům.

Sousedé: Rádi Slováky v Alianci uvítáme
Předsedové vlád Maďarska, Polska a České republiky Péter Medgyessy, Leszek Miller a Miloš Zeman na červnovém setkání visegrádské čtyřky v maďarské Ostřihomi vyjádřili jednoznačnou podporu Slovensku na jeho cestě do NATO.

"Polsko nadále velmi silně podporuje členství Slovenska v NATO. Jsem přesvědčen, že na summitu v Praze Slovensko bude pozváno," prohlašoval šéf polské diplomacie Wlodzimierz Cimoszewicz.

Podporu Slovensku vyjádřili jak nebližší sousedé, tak například Řecko, Španělsko a Spojené státy. Američtí senátoři na jaře zařadili Slovensko mezi sedm adeptů vstupu do NATO schválením zákona o další vojenské pomoci ve výši 8,5 milionu dolarů a Washington přispěl také k vypracování armádní reformy.

Američtí senátoři John McCain a Fred Thompson v srpnu Slovensko navštívili. "Slovensko může skutečně sehrát důležitou a životně významnou roli v NATO," prohlásil senátor McCain.