Vážnější výtržnosti se během oslav nekonaly. Skinům nejvíce překáželi novináři, proti nim zaútočili pouze slovně.
Policie zasahovala pouze při setkání skupiny oslavující Jozefa Tisa a členů protirasistického Pochodu tolerance. Ten byl po zablokování dopravy odkloněn na druhou stranu náměstí. Mezi zhruba dvěma stovkami účastníků pochodu byli i předseda Národní rady Jozef Migaš a ministr školství Milan Ftáčnik.
Policisté zadrželi pouze jednoho skina, který napadal účastníky protirasistického pochodu.
Od oslav 62. výročí vzniku Tisova státu se slovenští politici distancovali. Pouze Slovenská národní strana (SNS) považuje vznik tohoto státu za jeden z nejdůležitějších stupňů zařazení slovenského národa do Evropy. Podle předsedkyně SNS Anny Malíkové by Slovensko mělo projevit větší míru suverénnosti, hrdosti a patriotismu a přihlásit se i k tomuto období.
Na výročí zareagoval i Ústřední svaz židovských náboženských obcí Slovenska, který poukázal na zločiny fašistického režimu během 2. světové války. Tehdejší slovenský stát byl totiž jediný, který za každého deportovaného Žida zaplatil Německu 500 říškých marek.
Slovenští Židé už podali na Spolkovou republiku Německo žalobu, která vychází z toho, že smlouva mezi tehdejším Slovenskem a Německou říší byla neplatná. V případě úspěchu určí výši náhrad soud. Ty by se mohly vypočítat z částky, kterou dostalo nacistické Německo. Slovensko tehdy zaplatilo za 57 tisíc vystěhovaných Židů 18 milionů říšských marek, přibližně 200 milionů slovenských válečných korun.
 Skini připomínající si v Bratislavě 62. výročí vzniku válečného slovenského státu, pokřikují na kolem procházející Pochodu tolerance, 14. března 2001 |
 Jeden z účastníků shromáždění k 62. výročí vzniku válečného slovenského státu před Prezidentským palácem v Bratislavě, 14. března 2001 |
 Účastníci shromáždění k 62. výročí vzniku válečného slovenského státu u hrobu jeho prezidenta Jozefa Tisa na bratislavském Martinském hřbitově, 14. března 2001 |
