Výrazné vítězství Směru není žádným překvapením. Oproti roztříštěné pravici je slovenská levice pod jeho vlajkou sjednocená, výrazně vedl i v předvolebních průzkumech. První průzkumy po konci voleb, takzvané exit polls, mu předpověděly téměř 40 procent. Sčítání hlasů brzy ukázalo, že Směr toto číslo překonal.
Směr by podle dosud sečtených okrsků získal ve 150členném shromáždění 83 míst.
V době, kdy Směr nevěděl, že může získat nadpoloviční většinu křesel, plánoval koaliční vládu. "Oslovíme všechny strany se ziskem nad pět procent. Směr začne s jinými stranami jednat o sestavení vlády až po oznámení oficiálních výsledků," citoval portál SME.sk šéfa vítězné strany Roberta Fica.
průběžný výsledek | přepočet na mandáty | |
Směr-SD | 44,6 % | 83 |
KDH | 8,8 % | 16 |
Obyčejní lidé | 8,5 % | 16 |
Most-Híd | 6,9 % | 13 |
SDKÚ-DS | 6 % | 11 |
SaS | 5,8 % | 11 |
SNS | 4,6 % | 0 |
SMK | 4,3 % | 0 |
Překvapením je poměrně výrazný úspěch Obyčejných lidí, kteří by se mohli stát třetí nejsilnější stranou nového parlamentu. Tou druhou podle všeho bude KDH. Obyčejní lidé byli jednou ze dvou zbrusu nových stran, ta druhá, s ambiciózním číselným pojmenováním "99 %", skončila v poli poražených.
Reportáž ze štábůRivalové sídlí vedle sebe. Fico je na každé lahvi, SDKÚ vedle obchodu s esoterikou |
Po sečtení 99 procent okrsků se nad hranicí pěti procent drží SDKÚ-DS a promaďarská Most-Híd. Těsně nad tuto hranici potřebnou pro vstup do parlamentu se během sčítání vyhoupla strana Svoboda a Solidarita, jejíž odpor vůči slovenskému příspěvku eurozóně stál za pádem slovenské vlády.
Podle dosud sečtených okrsků byla volební účast kolem 58 procent. Prognóza o volbách s historicky nejslabší účastí se tak zřejmě nesplní. "Účast tu nebyla tak špatná, jak se očekávalo. Do volebních místností proudili voliči prakticky celý den," hlásil večer zpravodaj iDNES.cz z Bratislavy.
Pokud Směr získá absolutní převahu v parlamentu, bude to první takováto dominance od svržení komunismu v roce 1989.
Předseda Směru Robert Fico (vlevo) a šéf SDKÚ-DS Mikuláš Dzurinda během sčítání hlasů. Foto SME.sk.
Druhdy nejsilnější pravicová strana SDKÚ-DS by ještě nedávno jednociferný výsledek nečekala. "Ještě přesně nevíme, jaká jsou definitivní čísla, ale velmi dobře víme, jak hrozným obdobím jsme od Vánoc prošli. Věřím, že nebudu přehánět, když řeknu, že jsme to my modří vnímali jako pokus o devastaci naší strany," řekl o předvolebním boji a četných aférách předseda Mikuláš Dzurinda.
"Prošel jsem blátem celé Slovensko z východu na západ a opačně, i z jihu na sever a opačně a mnozí se mne ptali, zda hlas pro SDKÚ-DS nepropadne," popsal své pocity Dzurinda.
Pravicovou vládu zlomila pomoc eurozóně
Slováci naposledy do Národní rady volili v roce 2010. Vzniklá koalice čtyř stran pravého středu ale padla při hlasování o pomoci zadluženým zemím eurozóny. Na rozdíl od České republiky už Slovensko členem eurozóny je.
Předvolební kampaň poznamenal zejména únik informací o korupční aféře z let 2005 a 2006, takzvaná aféra Gorila. Podle údajného materiálu tajné služby získala finanční skupina Penta v tomto období za vysoké úplatky dané politikům a úředníkům vliv na chod a privatizaci některých podniků. Vyšetřování případu se odrazilo hlavně na poklesu podpory ústřední vládní strany SDKÚ-DS.
Kdo je kdo na slovenské politické scéněSměr - sociální demokracie
Křesťanskodemokratické hnutí (KDH)
Obyčajní ľudia
Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratické strana (SDKÚ-DS)
Most-Híd
Svoboda a solidarita (SaS)
Strana maďarské koalice (SMK)
Slovenská národní strana (SNS)
99 %
|