Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko sečetlo 99 % hlasů, Fico může vrátit vládu jedné strany

  20:57aktualizováno  11. března 8:29
Volby na Slovensku vyhrál levicový Směr-SD expremiéra Roberta Fica. Po sečtení drtivé většiny hlasů má jeho partaj 44,6 procenta, což odpovídá zisku 83 mandátů ve 150členném parlamentu. Do zákonodárného sboru se dostalo dalších pět stran, žádná z nich ovšem nezískala ani 10 procent hlasů.

Předseda slovenské strany Směr Robert Fico po zveřejnění předběžných výsledků voleb | foto: Reuters

Výrazné vítězství Směru není žádným překvapením. Oproti roztříštěné pravici je slovenská levice pod jeho vlajkou sjednocená, výrazně vedl i v předvolebních průzkumech. První průzkumy po konci voleb, takzvané exit polls, mu předpověděly téměř 40 procent. Sčítání hlasů brzy ukázalo, že Směr toto číslo překonal.

Směr by podle dosud sečtených okrsků získal ve 150členném shromáždění 83 míst.

V době, kdy Směr nevěděl, že může získat nadpoloviční většinu křesel, plánoval koaliční vládu. "Oslovíme všechny strany se ziskem nad pět procent. Směr začne s jinými stranami jednat o sestavení vlády až po oznámení oficiálních výsledků," citoval portál SME.sk šéfa vítězné strany Roberta Fica.

Průběžné výsledky slovenských voleb po sečtení 99 % okrsků
průběžný výsledekpřepočet na mandáty
Směr-SD44,6 %83
KDH8,8 %16
Obyčejní lidé8,5 %16
Most-Híd6,9 %13
SDKÚ-DS6 %11
SaS5,8 %11
SNS4,6 %0
SMK4,3 %0

Překvapením je poměrně výrazný úspěch Obyčejných lidí, kteří by se mohli stát třetí nejsilnější stranou nového parlamentu. Tou druhou podle všeho bude KDH. Obyčejní lidé byli jednou ze dvou zbrusu nových stran, ta druhá, s ambiciózním číselným pojmenováním "99 %", skončila v poli poražených.

Reportáž ze štábů

Rivalové sídlí vedle sebe. Fico je na každé lahvi, SDKÚ vedle obchodu s esoterikou

Po sečtení 99 procent okrsků se nad hranicí pěti procent drží SDKÚ-DS a promaďarská Most-Híd. Těsně nad tuto hranici potřebnou pro vstup do parlamentu se během sčítání vyhoupla strana Svoboda a Solidarita, jejíž odpor vůči slovenskému příspěvku eurozóně stál za pádem slovenské vlády.

Podle dosud sečtených okrsků byla volební účast kolem 58 procent. Prognóza o volbách s historicky nejslabší účastí se tak zřejmě nesplní. "Účast tu nebyla tak špatná, jak se očekávalo. Do volebních místností proudili voliči prakticky celý den," hlásil večer zpravodaj iDNES.cz z Bratislavy.

Pokud Směr získá absolutní převahu v parlamentu, bude to první takováto dominance od svržení komunismu v roce 1989.

Předseda Směru Robert Fico po uzavření volebních místností
Předseda SDKÚ-DS Mikuláš Dzurinda po uzavření volebních místností

Předseda Směru Robert Fico (vlevo) a šéf SDKÚ-DS Mikuláš Dzurinda během sčítání hlasů. Foto SME.sk.

Druhdy nejsilnější pravicová strana SDKÚ-DS by ještě nedávno jednociferný výsledek nečekala. "Ještě přesně nevíme, jaká jsou definitivní čísla, ale velmi dobře víme, jak hrozným obdobím jsme od Vánoc prošli. Věřím, že nebudu přehánět, když řeknu, že jsme to my modří vnímali jako pokus o devastaci naší strany," řekl o předvolebním boji a četných aférách předseda Mikuláš Dzurinda.

"Prošel jsem blátem celé Slovensko z východu na západ a opačně, i z jihu na sever a opačně a mnozí se mne ptali, zda hlas pro SDKÚ-DS nepropadne," popsal své pocity Dzurinda.

Pravicovou vládu zlomila pomoc eurozóně

Fotogalerie

Slováci naposledy do Národní rady volili v roce 2010. Vzniklá koalice čtyř stran pravého středu ale padla při hlasování o pomoci zadluženým zemím eurozóny. Na rozdíl od České republiky už Slovensko členem eurozóny je.

Předvolební kampaň poznamenal zejména únik informací o korupční aféře z let 2005 a 2006, takzvaná aféra Gorila. Podle údajného materiálu tajné služby získala finanční skupina Penta v tomto období za vysoké úplatky dané politikům a úředníkům vliv na chod a privatizaci některých podniků. Vyšetřování případu se odrazilo hlavně na poklesu podpory ústřední vládní strany SDKÚ-DS.

Kdo je kdo na slovenské politické scéně

Směr - sociální demokracie

  • Vznik: 1999
  • Předseda: Robert Fico
  • Sociální demokracie. Ficovým vzorem je britská Labour Party či německá SPD. Dokázal integrovat roztříštěné levicové strany, slovenské voliče ale předseda a expremiér hodně polarizuje. Má téměř 17 tisíc členů.

Křesťanskodemokratické hnutí (KDH)

  • Vznik: 1990
  • Předseda: Ján Figeľ
  • Konzervativní křesťansko-demokratická strana. Po pádu SDKÚ, s níž má historicky společné kořeny, má šanci stát se vůdčí stranou rozdrobené slovenské pravice. Má téměř 16 tisíc členů.

Obyčajní ľudia

  • Vznik: 2011
  • Předseda: Igor Matovič
  • Strana vznikla teprve před rokem z občanského sdružení nesoucí stejné jméno. Hnutí se do politiky dostalo na kandidátce strany SaS, se kterou se po sporech rozešlo. Deklarují účinný boj proti korupci.

Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratické strana (SDKÚ-DS)

  • Vznik: 2000
  • Předseda: Mikuláš Dzurinda
  • Lídr dosluhující vládní koalice. Má stejnou liberální a křesťansko-demokratickou ideologii jako KDH. Má asi sedm tisíc členů, o pozici jedné z nejsilnějších stran přišla po kauze Gorila.

Most-Híd

  • Vznik: 2009
  • Předseda: Béla Bugár
  • Liberální strana, zasazující se za spolupráci a usmíření Slováků a Maďarů. Předseda Béla Bugár dříve vedl Stranu maďarské koalice (SMK). Prosazuje spolupráci i s dalšími národnostními menšinami.

Svoboda a solidarita (SaS)

  • Vznik: 2009
  • Předseda: Richard Sulík
  • Pravicová liberální strana, založená ekonomem Richardem Sulíkem. Chtěla zrušit koncesionářské poplatky, snížit počet poslanců na sto či umožnit volit přes internet. Když její poslanci nehlasovali pro finanční pomoc eurozóně, padla vláda.

Strana maďarské koalice (SMK)

  • Vznik: 1998
  • Předseda: József Berényi
  • Hlásí se k maďarskému patriotismu a konzervativismu, nemá stranické organizace v celé zemi, ale jen na jihu (vzhledem k početné maďarské menšině). Ve vládě byla v letech 1998-2006, v roce 2010 poprvé ve své historii z parlamentu vypadla.

Slovenská národní strana (SNS)

  • Vznik: 1990
  • Předseda: Ján Slota
  • Konzervativní nacionalistická strana. Její předseda Ján Slota je známý svými výstřelky, například tím, v němž mluvil o nasednutí do tanků a srovnání Budapešti se zemí.

99 %

  • Vznik: 2011
  • Předseda: Alena Dušatková
  • Další z nových stran, vznikla loni v prosinci. Kritizuje korupci, rozkrádání státního majetku a pravicové i levicové vlády od roku 1989. Chce snížit daně, zvýšit minimální mzdu či srovnat platy mužů a žen.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.