Slovensko se ptá, co čekat od Gašparoviče

  • 1
Zvolili jsme si menší zlo, nevíme však úplně, co od něj čekat, říkají nyní slovenští analytici. Novým prezidentem se 15. června stane Ivan Gašparovič, šéf mimoparlamentní strany Hnutí za demokracii, bývalá pravá ruka protikandidáta a poslance Vladimíra Mečiara.

"Byl považován za menší zlo. Je však nutné si uvědomit, že stejně jako byl prezident Rudolf Schuster konfrontován s komunistickou minulostí, ani Gašparovičovi občané nezapomenou, že stál vedle Mečiara, když se Slovensko ubíralo nedemokratickým směrem," řekl MF DNES slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.

A z opakování minulosti dostali lidé strach. "Měla jsem výčitky, že jsem nehlasovala v prvním kole, tak jsem šla aspoň nyní. Politika mě nezajímá, ale nechci, aby se Mečiar vrátil," říká Ingrid Kučerová.

Slovenskou volbu přivítalo zahraničí, z prvních reakcí je cítit, že i tam zavládla úleva. Politolog Jacques Rupnik se však domnívá, že Západ neví, s kým má tu čest. "A to je Gašparovičova největší výhoda," řekl slovenskému deníku Sme.

Málokdo za hranicemi například tuší, že Gašparovičovo Hnutí za demokracii je členem Konfederace národních sil, kam kromě nacionalisty Jána Sloty patří i Stanislav Pánis, jenž se hlásí k válečnému slovenskému státu.

Pozorovatelé však předpokládají, že některé dveře na Západě mohou zůstat Gašparovičovi uzavřené. Pootevřít mu je může pomoci jedině vládní koalice premiéra Mikuláše Dzurindy. Zda k tomu dojde, však zůstává velkou otázkou.

Gašparoviče totiž podporoval opoziční Smer, podle průzkumů nyní nejsilnější strana. Právě jejich doporučení zřejmě univerzitnímu profesorovi pomohlo postoupit do druhého kola.

Předseda Směru Robert Fico je však nejtvrdším kritikem vládních reforem, Gašparovič proto musel hned po svém zvolení čelit otázkám, jak dalece bude v nové funkci tuto stranu podporovat.

"Žádné závazky ke straně Směr nemám, ani oni vůči mně. Chci být prezidentem občanů, a ne politických stran, proto to nebude problém," říká. Postavení a pravomoci slovenského prezidenta lze označit za středně silné. Není jen reprezentující figurkou jako jeho německý protějšek, ale není ani tak silný, jak je tomu v případě USA.

"Riziko zneužití pravomocí je u Gašparoviče menší než u Mečiara. Ten by se zřejmě pokusil rozpustit parlament, rozehrával by mocenské hry," myslí si Mesežnikov. Mezi nejsilnější prezidentské zbraně patří podepisování zákonů.

Když je odmítne, vracejí se do parlamentu, který musí veto přehlasovat, ke schválení však potřebuje většinu ze všech 150 poslanců. A to je nyní na Slovensku nadlidský výkon. Dzurindův kabinet je totiž menšinový, a tak pro podporu svých návrhů musí často přemlouvat i opozici.

Část vládních zákonů například podpořilo opoziční Hnutí za demokratické Slovensko, což už se nyní podle slov jeho šéfa Vladimíra Mečiara opakovat nebude. To, že je vetování zákonů mocná zbraň, ukázal už současný prezident Rudolf Schuster. Kabinetu vrátil 101 návrhů převážně z ekonomické oblasti.

Hlava státu může také vládě zkomplikovat život při dojednávání a podepisování mezinárodních smluv. Bývalí prezidenti Michal Kováč a Schuster tuto pravomoc převedli na parlament, Gašparovič však naznačil, že zvažuje, zda si ji neponechá.

Prezident také jmenuje člověka, který po volbách sestavuje vládu, uděluje vyznamenání, vyhlašuje referendum i válku. Amnestie na rozdíl od České republiky jsou však platné, jen pokud je podepíše premiér.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video