Slovensko se chystá na zasedání NATO

Největší akcí svého druhu v dosavadní historii Slovenska bude jarní zasedání Parlamentního shromáždění NATO v Bratislavě. Do slovenské metropole přijede na přelomu května a června na 700 delegátů ze všech členských a partnerských zemí aliance.

V rozpočtu slovenské Národní rady, která bude hostitelem zasedání, je na akci vyčleněno 42 milionů slovenských korun.

Na zasedání v prostorech budovy Reduta v centru Bratislavy přicestuje 700 delegátů, především poslanců parlamentů jednotlivých členských zemí NATO a partnerských států.

Slovensko se chce jako pořadatel pravidelného zasedání před delegáty doslova vytáhnout. Samotnou technickou organizaci proto bude zajišťovat najatá agentura AIMS International z Prahy, která se již organizačně podílela na vrcholném summitu NATO v roce 2002 a na loňském jarním Parlamentním shromáždění v Praze.

Zasedání bude doprovázet bohatý společenský a kulturní program. "Jako hostitelé chceme ukázat účastníkům to nejlepší, čím se Slovensko může prezentovat - od lidové hudby a umění, slovenské kuchyně, historických památek až po současné umění," uvedl ředitel odboru komunikace Národní rady Miroslav Šarišský.

Bratislavské zasedání se uskuteční na základě pozvání, které jménem Slovenska předložil Parlamentnímu shromáždění NATO předloni v září tehdejší předseda Národní rady Slovenska Jozef Migaš.

Meziparlamentní shromáždění členských zemí aliance nemá výkonnou pravomoc a stojí formálně mimo NATO. Koná se pravidelně na jaře a na podzim a zúčastňují se ho i vysocí představitelé NATO.

PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Jak funguje parlamentní shromáždění NATO čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

Parlamentní shromáždění sdružuje zákonodárce členských a přizvaných států a slouží jako nezávislý poradní orgán aliance.

Bylo založeno 18. července 1955 pod názvem Severoatlantické shromáždění NATO. Má konzultativní charakter a jejím cílem je posilovat spolupráci a porozumění mezi státy aliance.

Delegáti pracují ve čtyřech tematicky zaměřených výborech - ekonomickém, politickém, bezpečnostním a ve výboru pro vědu. Do rozpočtu přispívají vlády nebo parlamenty členských států, náklady na zasedání kryje ze svého rozpočtu.