Zákon o hmotné nouzi se dotne hlavně Romů

Zákon o hmotné nouzi se dotne hlavně Romů | foto: Radek Miča, MAFRA

Slovensko zavede povinnou práci. Dotkne se to hlavně Romů na dávkách

  • 533
Už Václav Klaus říkával, že mnohé reformy, které prošly na Slovensku, by v Česku neprošly. Vláda Roberta Fica se snaží zavést na Slovensku systém "nucených" prací pro lidi na sociálních dávkách, který v Česku před časem zakázal Ústavní soud. Na Slovensku se toto opatření týká z velké části Romů.

Netrvalo to ani tři dny od vítězství neonacisty Miroslava Kotleby v župních volbách v Banské Bystrici a už se dostavil efekt v podobě shody vládní strany Směr a většiny parlamentní opozice na tvrdých opatřeních proti Romům. Někteří politici přímo přiznali, že tvrdé opatření má sebrat vítr z plachet protiromské rétorice Kotleby, který i díky ní zvítězil v přímých volbách župana.

Romská víc než 400tisícová menšina tvoří velkou část z dlouhodobě nezaměstnaných, kterým nový zákon o hmotné nouzi dál ztíží už tak velice problematický život. Zavádí totiž pro pobírání základní dávky ve hmotné nouzi, která je přitom ve výši pouhých 61,60 eur měsíčně (asi 1 660 korun), povinnost odpracovat 32 hodin v práci pro obec, nebo "dobrovolnických službách". Obec však musí takovou práci nabídnout.

Pokud povinné hodiny dotyčný člověk neodpracuje, ztrácí na tyto dávky nárok a zůstane zcela bez prostředků. Jediné, co podle zákona rodině nezaměstnaného nelze sebrat, je příspěvek na bydlení a dávky na děti.

Jak vypočítal slovenský deník Pravda, v případě čtyřčlenné rodiny, kde ani jeden z rodičů nepracuje, by se ale suma sociálních dávek snížila v případě "odmítnutí" práce od obce ze 156 eur na asi 36 eur měsíčně, tedy jen něco přes osm set korun.

Ti, kteří nemají práci, a ti, kteří nechtějí pracovat

Drakonickému zákonu se postavil i prezident Ivan Gašparovič, který ho odmítl podepsat, což je v jeho případě velice výjimečná věc. Stejně tak je ale velice neobvyklé, aby pro zákon společně hlasovali poslanci vládního levicového Směru, opoziční pravicové Slovenské demokratické a křesťanské unie nebo další opoziční strany Obyčejní lidé, jako tomu bylo v tomto případě. Podporu zákonu vyslovil navíc i vládní zmocněnec pro romskou otázku Peter Pollák, který je poslancem za Obyčejné lidi.

"Cílem tohoto vládního zákona není nikoho nutit do práce, hovořit o nucených pracích je zcestné. Je velmi správné rozdělovat lidi na ty, kteří si nedokáží najít práci, a na ty, kteří pracovat nechtějí," uvedl například místopředseda SDKÚ Viliam Novotný. Varoval, že pokud by nebyl zákon přijat, otevře se tím cesta extremistům, uvedl v narážce na Mariána Kotlebu, neonacistu, který se stal o víkendu županem v Banskobystrickém kraji.

Zákon může řešit Ústavní soud

Podobný zákon přijala i bývalá česká pravicová vláda Petra Nečase. Ústavní soud však podmínku přijetí veřejných prací pro výplatu sociálních dávek odmítl a zákon zrušil.

I slovenská obdoba českého zákona může dojít až k Ústavnímu soudu. Jak totiž prezident Ivan Gašparovič zdůvodnil ve svém vetu, ústava Slovenské republiky uvádí, že "každá osoba má v hmotné nouzi právo na takovou pomoc, která je nevyhnutelná pro zabezpečení základních životních podmínek".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video