Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko zavede povinnou práci. Dotkne se to hlavně Romů na dávkách

  16:50aktualizováno  16:50
Už Václav Klaus říkával, že mnohé reformy, které prošly na Slovensku, by v Česku neprošly. Vláda Roberta Fica se snaží zavést na Slovensku systém "nucených" prací pro lidi na sociálních dávkách, který v Česku před časem zakázal Ústavní soud. Na Slovensku se toto opatření týká z velké části Romů.

Zákon o hmotné nouzi se dotne hlavně Romů | foto: Radek Miča, MAFRA

Netrvalo to ani tři dny od vítězství neonacisty Miroslava Kotleby v župních volbách v Banské Bystrici a už se dostavil efekt v podobě shody vládní strany Směr a většiny parlamentní opozice na tvrdých opatřeních proti Romům. Někteří politici přímo přiznali, že tvrdé opatření má sebrat vítr z plachet protiromské rétorice Kotleby, který i díky ní zvítězil v přímých volbách župana.

Romská víc než 400tisícová menšina tvoří velkou část z dlouhodobě nezaměstnaných, kterým nový zákon o hmotné nouzi dál ztíží už tak velice problematický život. Zavádí totiž pro pobírání základní dávky ve hmotné nouzi, která je přitom ve výši pouhých 61,60 eur měsíčně (asi 1 660 korun), povinnost odpracovat 32 hodin v práci pro obec, nebo "dobrovolnických službách". Obec však musí takovou práci nabídnout.

Pokud povinné hodiny dotyčný člověk neodpracuje, ztrácí na tyto dávky nárok a zůstane zcela bez prostředků. Jediné, co podle zákona rodině nezaměstnaného nelze sebrat, je příspěvek na bydlení a dávky na děti.

Jak vypočítal slovenský deník Pravda, v případě čtyřčlenné rodiny, kde ani jeden z rodičů nepracuje, by se ale suma sociálních dávek snížila v případě "odmítnutí" práce od obce ze 156 eur na asi 36 eur měsíčně, tedy jen něco přes osm set korun.

Ti, kteří nemají práci, a ti, kteří nechtějí pracovat

Drakonickému zákonu se postavil i prezident Ivan Gašparovič, který ho odmítl podepsat, což je v jeho případě velice výjimečná věc. Stejně tak je ale velice neobvyklé, aby pro zákon společně hlasovali poslanci vládního levicového Směru, opoziční pravicové Slovenské demokratické a křesťanské unie nebo další opoziční strany Obyčejní lidé, jako tomu bylo v tomto případě. Podporu zákonu vyslovil navíc i vládní zmocněnec pro romskou otázku Peter Pollák, který je poslancem za Obyčejné lidi.

"Cílem tohoto vládního zákona není nikoho nutit do práce, hovořit o nucených pracích je zcestné. Je velmi správné rozdělovat lidi na ty, kteří si nedokáží najít práci, a na ty, kteří pracovat nechtějí," uvedl například místopředseda SDKÚ Viliam Novotný. Varoval, že pokud by nebyl zákon přijat, otevře se tím cesta extremistům, uvedl v narážce na Mariána Kotlebu, neonacistu, který se stal o víkendu županem v Banskobystrickém kraji.

Zákon může řešit Ústavní soud

Podobný zákon přijala i bývalá česká pravicová vláda Petra Nečase. Ústavní soud však podmínku přijetí veřejných prací pro výplatu sociálních dávek odmítl a zákon zrušil.

I slovenská obdoba českého zákona může dojít až k Ústavnímu soudu. Jak totiž prezident Ivan Gašparovič zdůvodnil ve svém vetu, ústava Slovenské republiky uvádí, že "každá osoba má v hmotné nouzi právo na takovou pomoc, která je nevyhnutelná pro zabezpečení základních životních podmínek".

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Ve městě Turku na jihozápadě Finska pobodal útočník několik lidí. Dva zemřeli, osm je zraněných. Policisté podezřelého muže na místě zadrželi, podle BBC...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.