Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko řeší svou Matiční, betonový plot oddělující romskou osadu

  13:48
Slovenskou obec Ostrovany rozdělil před nedávnem zhruba 150 metrů dlouhý a dva metry vysoký panelový plot. Důvod? Místní radní se rozhodli oddělit "lepší" část obce od chudé osady v blízkosti, kde žijí převážně Romové. Ti se cítí zdí ponížení a říkají: "Jsme tady jako v zoo."

Osada v Ostrovanech se topí v blátě a odpadcích. Kromě několika zděných domů ji lemují chatrče z hlíny, dřeva či plechu. O několik metrů dále se tyčí dvoumetrový plot, popisuje reportér serveru SME.sk.

Zeď v Matiční

Zeď oddělující Romy mělo kdysi i Česko. Radnice ústecké čtvrti Neštěmice před 10 lety v Matiční ulici postavila betonové oplocení, které mělo oddělit nepřizpůsobivé obyvatele (z řad Romů). Zeď se pro mnohé stala symbolem rasismu a upozornila na problémy soužití mezi Romy a majoritní společností. - více o zdi v Matiční čtěte zde

Podle starosty Cyrila Reváka má ochránit obyvatele obce a v budoucnu se stát součásti komplexu s mateřskou a základní školou či komunitním centrem. "Žijí tam lidé, kteří mají právo na ochranu zdraví a majetku. Sami si určitě neporadí," míní.

V osadě panuje ale jiný názor. "Postavili nám berlínskou zeď. Komu to pomůže? Ani bílým, ani nám. Jsme tady jako v zoo. Nechceme ho, je třeba ho zbourat," rozčiluje se mladý muž, který společně s dalšími muži pokládá střechu na novostavbu rodinného domku.

Nad plotem se pozastavuje i splnomocněnec vlády pro romské komunity Ľudovít Galbavý. "Toto řešení nepovažuji za právní, šťastný ani standardní krok. Postavením zdi se neřeší problém. Právě naopak, jen se posouvá. Chci s představiteli samosprávy diskutovat, jak se reálně dají řešit problémy romské komunity," říká.

Naopak obyvatelé obce vybudování oplocení chválí. "Tady se nedá žít. Zkuste to a uvidíte," lamentuje 73letá Margita Blaščáková. V domě vedle osady bydlí 48 let. V posledních letech se situace podle ní rapidně zhoršila. "V zahradě nemůžu nic vypěstovat. Všechno ukradnou. Teď chodí na ořechy. Přemýšlím, že stromy nechám porazit, aby neměli důvod sem chodit."

Betonová zeď v obci Ostrovany, která dělí romské a neromské obyvatelstvo.

Betonová zeď v obci Ostrovany, která dělí romské a neromské obyvatelstvo.

Alžběta Večaverová zamyká na dvorku psa i drůbež. "Nemůžu je pustit. Na druhý den bych je neměla," stěžuje si 81letá stařenka a dodává: "Postavili jsme si vlastní ploty. Rozebrali je a odnesli do sběru."

Starosta přiznává, že postavení zdi není nejlepším řešením. "Nejsem rasista. Vím, že i mezi našimi Romy žije dost slušných lidí. Na druhé straně nikomu nepřeji, aby denně prožíval takové peklo, jako lidé v sousedství osady."

Problémy v ostrovanech

Ostrovany mají 1 757 obyvatel, z toho 1 184 tvoří romské etnikum. Drtivá většina jich žije v osadě na okraji vesnice. V obci není škola ani lékař, místní musí za vzděláním a službami do Šarišských Michaľan. Loni jeden z obyvatel osady podle deníku SME zavraždil v Šarišských Michaľanech prodavačku večerky. Letos dva neplnoletí chlapci z osady zbili ve stejném městě správce herny, který je přistihl při krádeži televize. Muž přišel o oko a utrpěl i další těžká zranění. Násilníci jsou ve vazbě. V srpnu zorganizovali pravicoví extremisté v Šarišských Michaľanech a dalších městech pochod proti "romské kriminalitě". Ministerstvo vnitra prý plánuje do konce roku posilnit policejní hlídky v problémových oblastech.

Ostrovany - mapa

Autoři:
Témata: Rasismus, Zoo




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.