Slovenská premiérka Iveta Radičová hovoří s novináři poté, co padla její vláda....

Slovenská premiérka Iveta Radičová hovoří s novináři poté, co padla její vláda. Naslouchají lídři dalších koaličních stran: (vlevo) Jan Figeľ z KDH a Béla Bugár (MOST-HÍD), Bratislava (11. října 2011). | foto: Petr JosekReuters

Slovensko míří k předčasným volbám, Fico za ně podpoří záchranný fond

  • 783
Vládu slovenské premiérky Ivety Radičové v úterý pozdě v noci definitivně potopila dluhová krize a hlasování o navýšení záchranného fondu eurozóny. Co tedy Slovensko čeká dále? A jak politická scéna vyřeší schvalování eurovalu, na který netrpělivě čeká celý svět?

Slovenský parlament by mohl znovu hlasovat o posílení záchranného fondu eurozóny už ve čtvrtek. Prohlásil to mluvčí dosluhující vládní strany SDKÚ-DS Michal Lukáč s tím, že to záleží na dohodě stran dosavadní koalice s opozicí na podmínkách podpory ratifikace Evropského fondu pro finanční stabilitu (EFSF). Jednání s opozičním Smerem-SD již podle webu SME.sk začala.

Slovenská krize

Nutno podotknout, že schválení rozšíření EFSF s pomocí opozice se obecně očekává. A to skutečně do konce týdne. "Budeme se snažit co nejrychleji zajistit podporu eurovalu," oznámil dle agentury ČTK šéf jedné ze čtyř vládních stran Most-Híd Béla Bugár.

Jednání se Smerem-SD se odehrají už ve středu, za trojici až dosud koaličních stran SDKÚ-DS, KDH a Most-Híd povede lídr nejsilnější vládní strany SDKÚ-DS Mikuláš Dzurinda. Někdejší dvojnásobný premiér zastává v odstupující vládě post ministra zahraničí.

Předseda levicového Smeru-SD a rovněž bývalý premiér Robert Fico po dramatickém hlasování parlamentu zopakoval, že země by měla podpořit navýšení pravomocí EFSF. "Slovensko se k eurovalu musí přihlásit," řekl. Jeho strana v prvním hlasování dokument nepodpořila a odůvodňovala to chybějící shodou uvnitř vládních stran.

Co je záchranný fond a jak vysvětlit řeckou krizi

ANALÝZA: Slovenské NE zvýší riziko i úroky na trzích

Kromě schvalování eurovalu ovšem zůstává také velkou otázkou, jak se vyřeší slovenská vládní krize, kterou odstartoval úterní pád vlády premiérky Ivety Radičové, která ratifikaci EFSF spojila s hlasováním o důvěře. Parlament navýšení eurovalu odmítl s tím, že by Slovensko nemělo platit cizí dluhy.

Jak se vyřeší vládní krize?

Představitelé koalice i opozice zatím odmítají spekulovat o možných řešeních. Shodli se, že strany se nyní musí soustředit na jednání o podpoře fondu EFSF. Přesto se většina slovenských zpravodajských serverů nad těmito možnostmi zamýšlí a některé přináší i seznam možných variant.

1.
Předčasné volby

Ty jsou podle většiny serverů velmi pravděpodobné. Už proto, že lídr opozičního Smeru-SD Robert Fico několikrát prohlásil, že jeho partaj schválí euroval v případě, že vládní koalice vypíše předčasné volby nebo zrekonstruuje vládu. Jenže v úterý večer už takto silná slova nepoužíval, upozorňuje server Aktualne.sk.

Fico si totiž podle svých slov uvědomuje těžkosti vládnutí v případě dramatického nástupu druhé části světové hospodářské krize. Je to logické, dalšího utahování opasků pro voliče se obává každý politik. Otázkou také je, zda by se v parlamentu našlo 90 hlasů potřebných pro vypsání nových voleb, protože mnozí politici tuší, že by se do poslaneckých lavic už nemuseli dostat.

Během středy se k předčasným parlamentním volbám také přiklonilo množství slovenských politiků. Předpokládá je třeba nejmenovaný poslanec nejsilnější vládní strany SDKÚ-DS a přiklonil se k nim i šéf nejmenší opoziční strany SNS Ján Slota.

2.
Koalice sestaví novou vládu bez Ivety Radičové

Jedna z variant, nad kterou uvažuje například server Sme.sk, je rekonstrukce současné vlády bez premiérky a místopředsedkyně strany SDKÚ-DS Ivety Radičové. Server ale zároveň podotýká, že problém s eurovalem by to neřešilo a pravděpodobnost této možnosti je prý nízká.

Navíc při pokusu rekonstruovat dosluhující koalici by skoro jistě chyběli zástupci dosud vládní strany Svoboda a solidarita (SaS). S tím souhlasí i politolog Juraj Marušiak, který serveru Pravda.sk řekl, že to je málo pravděpodobné už pro aktuální slovní přestřelky mezi SaS a zbytkem koalice. A to nemluvě o tom, kdy by bylo nutné změnit postoj SaS k eurovalu.

3.
Velká koalice s účastí Roberta Fica

Další z variant je, že koaliční strany SDKÚ-DS, KDH a Most-Híd by se mohly po hádce s SaS dohodnout se stranou Smer Roberta Fica. V tomto případě by se otevřelo hned několik možností, píše SME.sk s tím, že SDKÚ-DS by si vystačila jenom se stranou Smer, a měli by dokonce ústavní většinu.

Fico by také mohl vládnout pouze s KDH, přičemž Smer by byl v tomto spojení dominantní. A velká koalice by mohla vzniknout i spřažením stran Smer-SDKÚ-KDH. Všechny tyto varianty by ale byly přelomové, protože obě strany už několikrát prohlásily, že si nedovedou spolupráci s Ficovým Smerem představit.

4.
Opoziční smlouva

Aktualne.sk tak přichází s ještě jednou variantou, kdy by alespoň do předčasných voleb udržela vládní kormidlo koalice SDKÚ-DS, KDH a Most-Híd, které by se opíraly o tichou podporu Smeru-SD. Tato vláda by reformy asi nepřinesla, zemi by ale bez problémů dovedla k předčasným parlamentním volbám.

Server v tomto případě připomíná i slavnou českou opoziční smlouvu, kterou na přelomu tisíciletí uzavřela ODS s ČSSD. Zároveň ale upozorňuje, že na český politický systém měla devastující dopad, a je otázkou, zda by to na Slovensku mohlo být jinak.

Možností, jakým směrem se dále vydá slovenská politická scéna, je více a ze hry asi zcela není ani úřednická vláda. Velmi bude záležet i na prezidentovi Ivanovi Gašparovičovi - zda a koho pověří sestavením nového kabinetu. Gašparovič se kvůli vládní krizi v zemi předčasně vrací z cesty po jihovýchodní Asii. Do vlasti přiletí už ve čtvrtek namísto plánované soboty.

Kdo na celé krizi nejvíce vydělá a role Dzurindy

Slovenské listy se také zamýšlí nad tím, kdo vlastně z celé situace nejvíce získá. "Jeden politik, který si mne ruce, určitě existuje. Je jím Robert Fico, který nemusel ani prstem pohnout, a vláda dospěla k sebedestrukci," píše například deník Nový čas.

Hospodářské noviny zase spekulují, že za pádem vlády stojí předseda SDKÚ-DS a stranický šéf premiérky Mikuláš Dzurinda, který prý stál za spojením hlasování o nových pravidlech fungování EFSF s důvěrou vládě. "Dzurindovi to nakonec vyšlo. Radičová byla u eurovalu donucena položit hlavu pod gilotinu. A Sulík byl postaven před tvrdé ultimatum. Buď zlomí vaz sobě, nebo premiérce," soudí deník.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video