Slovenská vlajka

Slovenská vlajka - Slovenská vlajka na prezidentské rezidenci | foto: Profimedia.cz

Slovensko má v OSN šanci se zviditelnit

Slovensko od ledna zasedá v Radě bezpečnosti OSN jako její nestálý člen. Má vůbec tak malá země v této nejvýznamnější světové instituci možnost něco ovlivnit? Slovensko dostalo šanci se zviditelnit, tvrdí experti.

Mandát nestálého člena získalo slovensko od 1. ledna. Za nestálé členy pro období 2006 až 2007 byly v New Yorku zvoleny rovněž Peru, Ghana, Konžská  republika a Katar.

Volila se polovina nestálých členů v patnáctičlenné radě. Noví členové nahradí Alžírsko, Benin, Brazílii, Filipíny a Rumunsko. Stálými členy s právem veta jsou USA, Rusko, Británie, Francie a Čína.

Bratislava se chce věnovat zejména západnímu Balkánu a východní Evropě, což jsou oblasti, které oficiálně patří mezi priority slovenské zahraniční politiky.

Alexandr Vondra, prezident České euroatlantické rady
Ano - i malá země má šanci v RB OSN leccos ovlivnit. Pamatuji si, jak jsme tuto otázku diskutovali v prvním roce samostatnosti České republiky, kdy jsme úspěšně kandidovali na stejné místo.

Dvouleté působení v RB OSN nám tehdy nepochybně pomohlo: nově ustavená česká diplomacie se postavila na nohy a Česká republika se zviditelnila v některých tehdy klíčových debatách - např. o řešení genocidy ve Rwandě, dalším postupu vůči Iráku, atd.

OSN je samozřejmě složitá a nemotorná organizace, která potřebuje zásadní reformu, ale RB OSN zůstává jedním z jejích mála orgánů, kde se soustřeďuje určitá rozhodovací kompetence a moc, a proto dává příležitost i menším státům se podílet na rozhodování velmocí a tím ho i ovlivňovat.

Štefan Füle, český velvyslanec při NATO
Bezesporu může. Rada bezpečnosti totiž není jen o hlasování o rezolucích a o eventuálním použití práva veta. Nejvíce práce RB OSN odvádí na svých neformálních konzultacích za zavřenými dveřmi.

A právě tady i malé země s určitou historickou zkušeností a schopností využít tuto zkušenost při interpretaci jednotlivých mezinárodních událostí hrají nezastupitelnou úlohu. Navíc při takovýchto konzultacích často nehraje úlohu velikost země, ale schopnost diplomatů napomoci nalézt odpovědi na otázky, které se zrovna v RB projednávají.

A nakolik znám Slovensko a jeho diplomacii nemám pochyb, že význam a přidaná hodnota Slovenska v Radě bezpečnosti bude větší, než by tomu napovídala velikost země. Podobnou zkušenost udělala v RB i Česká republika.

Petr Voznica, český velvyslanec v Iráku
Domnívám, že je velmi významné, aby malé země měly příležitost zasahovat do dění zdánlivě příslušejího pouze "velkým". ČR se rovněž významně profiluje v mezinárodně-politických otázkách a jako nestálý člen RB bude chtít pracovat v nadcházejících letech.

Slovensko bude bezesporu přínosem pro RB, snad i proto česká diplomacie kandidaturu podporovala.

Břetislav Dančák, politolog z Mezinárodního politologického ústavu
Slovenské členství v Radě bezpečnosti OSN znamená další významný diplomatický úspěch  Bratislavy. Slovensko tímto sklízí plody zahraniční politiky zahájené v roce 1998.

Po získání  členství v NATO z března 2004 a následném vstupu do EU v květnu téhož roku se jeho postavení na  mezinárodní scéně dále posílilo. Křeslo v RB OSN dává do rukou slovenské diplomacie důležitý nástroj, který může být dobře použit ke zviditelňování země.

Libor Frank, Ústav strategických studií Univerzity obrany v Brně
Domnívám se, že i malá země jako Slovensko má možnost ovlivňovat chod RB, byť je tento vliv relativně malý. Taková země (stejně jako ostatní nestálí členové - bez ohledu na jejich velikost a vliv) musí hledat s ostatními nestálými členy konsensus při prosazování svých zájmů a zájmů svého regionu.

I malá země však má stejný hlas při hlasování v RB jako země velké a musí s ní být při hlasování počítáno. Proto relativně vzrůstá vliv a důležitost menších států v RB, zároveň je členství v RB vysoce prestižní záležitostí a propagací daného státu.

V neposlední řadě je to také škola pro celou diplomacii Slovenské republiky, která v průběhu přípravy na členství i během něj získá zkušenosti, které může uplatnit v "běžné diplomatické praxi". Slovensko má zároveň větší šanci orientovat pozornost OSN (a to nejen RB) na problémy svého regionu, než by tomu bylo v případě statutu pouhého členského státu.

Vladimír Nálevka, historik Univerzity Karlovy v Praze a člen České euroatlantické rady
Na půdě Rady bezpečnosti v rámci celé OSN jsou si všechny státy rovny. Nestálí členové jsou tu od toho, aby přinášely své názory a v případě potřeby korigovaly rozhodování Rady bezpečnosti.

Velmocenské uspořádání, které platí od konce druhé světové války, se tak opírá o hlasy menších států. Slovensko jednoznačně může sehrát důležitou roli a přinést do Rady bezpečnosti středoevropský aspekt.

, natoaktual.cz

Video