Nový ministr zdravotnictví Kováč

Nový ministr zdravotnictví Kováč - Roman Kováč hovoří na tiskové konferenci Demokratické unie v Bratislavě, kde byla oznámena jeho nominace na funkci slovenského ministra zdravotnictví. (7. července 2000) | foto: ČTK-Samuel Kubáni

Slovensko má nového ministra zdravotnictví

Novým slovenským ministrem zdravotnictví se stal Roman Kováč. Do funkce ho jmenoval předseda parlamentu Jozef Migaš, který dočasně vykonává část pravomocí vážně nemocného prezidenta Rudolfa Schustera. Kováč vystřídal Tibora Šagáta, který odstoupil poté, co se stala jeho pozice kvůli pochybení při prezidentově léčbě neudržitelnou.
Premiér Mikuláš Dzurinda může udělovat amnestii, propůjčovat vyznamenání, jmenovat a odvolávat ústavní soudce a generálního prokurátora, dojednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, přijímat a pověřovat vyslance; stal se vrchním velitelem ozbrojených sil
Předseda parlamentu Jozef Migaš může podepisovat zákony, jmenovat a odvolávat členy vlády a další vysoké státní činitele, jmenovat profesory a rektory, povyšovat generály.

Kováče nominovala do funkce vládní Slovenská demokratická koalice (SDK). "Čekám cestu plnou překážek a trní," přiznal nový ministr, který si předsevzal urychlit reformu zdravotnictví.

Pokud jde o Kováčův názor na léčbu prezidenta Schustera, nový ministr souhlasí se svým předchůdcem, který se domáhal vyšetření případu. "To je dobrá cesta, na které není potřeba nic měnit," soudí.

Odstoupil slovenský ministr zdravotnictví
(6. července)

Slovenský ministr zdravotnictví Tibor Šagát ve čtvrtek rezignoval na svou funkci, vzal tak na sebe politické důsledky chyb při léčbě vážně nemocného prezidenta Rudolfa Schustera na Slovensku.

Do jmenování nového ministra byl vedením resortu pověřen místopředseda vlády Ivan Mikloš. V souvislosti s okolnostmi prezidentovy léčby odstoupil i ředitel nemocnice ministerstva vnitra, kde byl Rudolf Schuster od 14. do 25. června hospitalizován.

Šagát sám až do konce trval na tom, že osobně nenese žádnou vinu za zmatky okolo prezidentovy léčby.

Ještě před svou demisí požádal Šagát prokuraturu o vyšetření, zda při prezidentově léčbě nebyl spáchán trestný čin. Slovenskou veřejnost totiž v minulých dnech silně rozhořčily zprávy o zmatcích provázejících prezidentovu léčbu na Slovensku, onedostatečném vybavení bratislavských nemocnic či o pokusech zamlčovat vážnost stavu šéfa státu.  Slovenští lékaři zpočátku jakoukoli zahraniční pomoc odmítali, o innsbrucké klinice se dokonce vyjádřili jako o "venkovské nemocnici".

Schuster byl nakonec v kritickém stavu převezen do Innsbrucku, kde se jeho zdravotní stav postupně zlepšuje.

Dzurinda převzal prezidentovy pravomoci (3. července)
Zatímco se slovenský prezident Rudolf Schuster dostává v rakouskén Innsbrucku z nebezpečí ohrožení života, převedl kabinet jeho pravomoci na premiéra Mikuláše Dzurindu. Podkladem k tomuto rozhodnutí byla oficiální zpráva rakouských lékařů, kteří zdravotní stav prezidenta považují za stabilní, ale stále vážný.

Rudolf  Schuster je od 14. čevna hospitalizován.

Signálem, že  k přechodu prezidentských pravomocí na předsedu vlády a předsedu parlamentu Ivana Migaše dojde, bylo i to, že si oba nechali lékařské zprávy z Innsbrucku posílat do svých úřadoven.

Podle některých expertů na ústavní právo musí z vyjádření lékařů vyplynout, že prezident je dlouhodobě neschopen svůj úřad zastávat, podle jiných naopak přecházejí pravomoci prezidenta na dva další nejvyšší ústavní činitele v takové situaci automaticky.

V Bratislavě v politických kruzích po víkendu převažoval názor, že převzetí prezidentských pravomocí je vzhledem k dlouhodobému charakteru prezidentova onemocnění během několika příštích dnů nezbytné.

"Zatím jsem se rozhodl, že se nebudu otázkou převzetí prezidentských pravomocí zabývat," prohlásil před víkendem premiér Mikuláš Dzurinda. Podle většiny slovenských pozorovatelů bylo však jasné, že tento z lidského hlediska pochopitelný a oceněníhodný postoj je politicky dlouhodobě neúnosný.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video