Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko koupí 18 stíhaček po roce 2005

  1:30aktualizováno  1:30
Bratislava - Slovensko zřejmě rozhodne o případném tendru na 18 nových bojových letounů pro svou armádu až po zářijových volbách a listopadovém summitu NATO, ale jednání švédského ministra obrany Björna von Sydowa u jeho slovenského partnera Jozefa Stanka v Bratislavě vyznělo i jako průzkum trhu pro stíhačky JAS 39 Gripen britsko-švédského konsorcica BAe-Systems/Saab.

Ministr von Sydow provázel švédského krále Carla XVI. Gustafa, který byl od středy na třídenní oficiální návštěvě Slovenska.

"Dlouhodobý plán rozvoje ozbrojených sil předpokládá nákup víceúčelových bojových letadel ve druhé polovině tohoto desetiletí v počtu 18 kusů," uvedl Stank.

"Základní rozhodnutí v této oblasti přijmeme až poté, co budeme mít vypracovány podmínky pro vypsání tendru, až o nich rozhodne vláda, a tedy až poté, co se uskuteční volby a summit aliance," upozornil ministr.

Stank již dříve naznačil, že o nových letounech by měla rozhodnout až vláda, která vzejde ze zářijových voleb - aby se citlivá otázka nestala předmětem předvolební kampaně.

V minulosti Bratislava spíše uvažovala o pořízení většího počtu podzvukových bojových letounů a o tuto možnou zakázku soupeřil britský Hawk s českou Alcou. Mezitím se ale situace změnila.

Plány nynější vlády však kritizuje opozice, která se jeví favoritem zářijových voleb a jejíž experti se spíše kloní k modernizaci stávajících ruských stíhaček MiG-29 ve výzbroji slovenského letectva.

Součástí schůzky ministrů byla i prezentace švédských zbrojovek. Poskytnuté informace podle Stanka poslouží při vypracování podmínek tendru.

Stank však novináře ujistil, že jeho host nepřijel na Slovensko prodávat gripeny, jakkoli sám von Sydow ujistil o podpoře britské a švédské vlády pro tyto transakce.
Jednání ministrů se soustředilo především na spolupráci při společných mírových misích v Kosovu a na Golanských výšinách a na rozvoj dvoustranné spolupráce. Na červen se chystá podpis dohody o ochraně utajovaných skutečností, po níž má následovat dohoda o meziresortní spolupráci.

Slovenský ministr nicméně připustil, že Bratislavu by mohly ovlivnit i exportní úspěchy gripenů. Tyto stíhačky si kromě Švédska pořizuje i Jihoafrická republika, kam by dodávka 28 letounů měla začít v roce 2005. Ještě dříve, v listopadu 2004, začne Saab dodávat své letouny i maďarské armádě, 14 letadel Maďaři koupí na leasing.

Přípravy na nákup dvou tuctů gripenů za asi 100 miliard korun dokončuje i česká vláda. O pořízení uvažuje také Rakousko, kterému konsorcium BAe-Systems/Saab nabídlo dodávku až 30 strojů jako náhradu za starší letouny Saab Draken. Výrobce se netají záměrem proniknout i do Polska, které se rozhodlo do roku 2008 nakoupit 48 nových bojových stíhacích letounů, ale konkrétní typ ještě nevybralo.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.