Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gripen, kam se podíváš. Slovensko jedná o pronájmu stíhaček jako sousedi

  7:36aktualizováno  7:36
Po Česku a Maďarsku si švédský výrobce letounů Gripen pravděpodobně zapíchne další firemní vlaječku v mapě střední Evropy. Slovensko rychle hledá náhradu za dosluhující stíhačky MiG-29. Švédské stroje, které využívají i nejbližší sousedé, se zatím zdají být jedinou možností, a to hned z několika důvodů.

Gripen českých vzdušných sil při nácviku letového vystoupení pro víkendové Dny NATO v Ostravě. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Návštěvu švédského ministra obrany Petera Hultqvista koncem ledna na Slovensku lze doslova označit za první, avšak velmi důležitý impulz ve vyjednávání o případném pronájmu nových nadzvukových strojů pro slovenské vzdušné síly.

Slovenské migy

Papírově mají slovenské vzdušné síly ve výzbroji 21 strojů MiG-29. V roce 2005 se Slovensko částečně modernizovalo 12 strojů za 2,2 miliardy tehdejších slovenských korun. Šlo zejména o výměnu spojovacích a některých avionických systémů. Zbylých 9 bylo uloženo.
Z modernizovaných strojů však v současné době léta pouze šest stíhaček – čtyři MiG-29AS a dva cvičné MiG-29UBS.

„Slovenská republika si nemůže dovolit nakoupit nové stíhačky, protože na to nejsou finanční prostředky. Švédská strana nám zatím jako jediná nabízí nejvyváženější variantu, a to je pronájem letových hodin. Bavíme se o všech možnostech,“ uvedl slovenský ministr obrany Martin Glváč.

Bratislava se námluvami se švédskou stranou nijak netají už od poloviny loňského roku. I když podle zasvěcených zdrojů blízkých právě švédskému výrobci Saab zatím jednání po několika měsících nijak zásadně nepokročila. Na konkrétní varianty případného pronájmu je prý tak ještě velmi brzy.

Nicméně i tak se v horizontu dvou let s největší pravděpodobností rýsuje velmi výhodná dohoda hned pro několik stran. Nejen pro Švédsko a Slovensko, ale rovněž pro Českou republiku.

Peníze až v první řadě

Slovensku v listopadu 2016 skončí platnost takzvané abonentní smlouvy na současné letouny MiG-29 zajišťující přísun náhradních dílů z Ruska. O prodloužení ve stávající formě už neuvažuje. Není přitom tajemstvím, že už delší dobu má slovenské letectvo s provozuschopností migů velké problémy.

Do té doby musí vybrat letouny, kterými stroje ještě sovětské provenience nahradí. Ministerstvo obrany a potažmo slovenská vláda avizovala, že modernizace nadzvukového letectva je jednou z klíčových priorit. Ovšem nákup nových či olétaných dvoumotorových „plnokrevníků“ v podobě třeba strojů F/A-18 nebo Eurofighter je vzhledem k omezeným rozpočtovým zdrojům zcela nereálný.

Bratislava se tak logicky poohlíží po levnějších jednomotorových strojích, které jsou na trhu. V tomto ohledu se nabízí tradiční a v boji osvědčený americký stroj F-16, který má z nejbližších spojenců ve výzbroji na příklad Polsko, anebo švédský JAS-39 Gripen, který střeží nebe u sousedů v Česku a v Maďarsku.

F-16 Fighting Falcon versus Jas-39 Gripen

Turecký letoun F-16 Soloturk na Dnech NATO v Ostravě

Turecký letoun F-16 Soloturk na Dnech NATO v Ostravě

Letoun Jas-39 Gripen elitní tygří letky

Letoun Jas-39 Gripen elitní tygří letky

F-16 Fighting Falcon (Lockheed Martin)
Rozpětí: 9,8 m
Délka: 14,8 m
Výška: 4,8 m
Hmotnost prázdného stroje: 8 272 kg
Vzletová hmotnost: 12 003 kg
Maximální vzletová hmotnost: 16 875 kg
Pohon: 1× dvouproudový motor F100-PW-220 nebo F110-GE-100
Maximální rychlost: 2 124 km/h
Akční rádius: 550 km s šesti pumami
Dolet: 4 800 km
Dostup: 18 500 m

Jas-39 Gripen (SAAB/BAE)
Rozpětí: 8,4 m
Délka: 14,1 m
Výška: 4,5 m
Hmotnost prázdného stroje: 5 700 kg
Vzletová hmotnost: 8 500 kg
Maximální vzletová hmotnost: 14 000 kg
Pohon: 1× dvouproudový motor Volvo Aero RM12
Maximální rychlost: 2 470 km/h
Akční rádius: 800 km
Dolet: 3 200 km
Dostup: 15 200 m

A švédský stroj je momentálně favoritem, protože výrobce nabízí Slovákům stejně jako předtím Čechům a Maďarům dlouhodobý pronájem.

Bratislava má pochopitelně jedno důležité kritérium. Náklady na pronájem letounů by neměly být výrazně vyšší než provoz stávajících stíhaček MiG-29. Provoz gripenů se přitom řadí k těm nejlevnějším.

Čeští piloti gripenů umějí tankovat za letu:

Tady je „Gripenovo“

Slovensko podle Glváče uvažuje o pronájmu gripenů na 1 000 až 1 200 letových hodin ročně. Vzhledem tomu, že Česká republika si platí zhruba 2 000 hodin ročně a má k dispozici celkem 14 strojů (12 jednomístných a 2 dvoumístné), lze odvodit, že slovenští stíhači by měli ve výzbroji 6 až 8 letounů.

Kde slouží Gripen

  • Švédsko - 175
  • Česko - 14
  • Maďarsko - 14
  • JAR - 28
  • Thajsko - 12
  • Brazílie - 36
  • Británie - 1

Pronájem gripenů označují za dobré řešení i letečtí experti. „Pro Slovensko v současné situaci zřejmě jediná možnost, jak si uchovat schopnosti nadzvukového letectva,“ konstatoval Jan Čadil, šéfredaktor časopisu Letectví & kosmonautika.

Otázkou však podle jeho slov zůstává, zda Slovensko najde dostatek finančních zdrojů. Pokud ano, ze střednědobého i dlouhodobého hlediska může země získat řadu výhod. A nejen ona. Ve střední Evropě by tak vznikla pomyslná kapsa hned tří zemí operujících se stejným typem stíhacích letounů. Stejnou logistikou, výcvikem personálu i zbraňovými systémy a možnostmi, jak při provozu stíhaček dál ušetřit. Česko by v tomto ohledu rádo vytvořilo společné středoevropské centrum výcviku pilotů pro gripeny.

A například plánovaný a dlouhé roky diskutovaný projekt zabezpečení společné ochrany vzdušného prostoru mezi Slovenskem a Českem by neměl prakticky žádné překážky. „Pronájem gripenů by společnou ochranu výrazně zjednodušil,“ dodal Čadil.

Letová ukázka slovenského MiG-29 na Dnech NATO v Ostravě

Letová ukázka slovenského MiG-29 na Dnech NATO v Ostravě

Společné česko-slovenské nebe

Několikrát oprášený projekt se začal konkrétněji rýsovat až loni. První plány, že by Češi a Slováci chránili nebe nad oběma zeměmi společně, se však datují už do období let 2000 až 2002.

Tehdy se například hovořilo o takzvaném nizozemsko-belgickém modelu, kdy jeden týden měla pohotovost nad celým územím Beneluxu belgická letka a další týden nizozemská. Velmi odvážně vize počítaly například s ochranou nebe nad celou Visegrádskou čtyřkou - tedy i Polskem a Maďarskem.

Provoz stíhačů

Studie prestižní odborné konzulzační společnosti IHS Jane’s z roku 2012 porovnala provozní náklady součaných nadzvukových letounů. Švédský Gripen přitom vychází nejlépe. Náklady u dvoumotorových "plnokrevných" letounů jsou pak pochopitelně prakticky dvojnásobné.

  • JAS-39 Gripen: 4 700 $
  • F-16 Bl. 40/50: 7 000 $
  • F/A-18 Super Hornet: 11-24 000 $
  • Rafale: 16 500 $
  • Eurofighter: 8-18 000 $

Z plánů a velkých prohlášení ale dosud vždy sešlo, většinou z technických a finančních důvodů. „Nemůžete očekávat, že uděláte například s Českou republikou společné nadzvukové letectvo, přičemž Češi dají nové gripeny a vy dáte staré migy. Tak to nefunguje. Když chcete mít se sousedem společné koňské spřežení, tak nemůže on dát krásného dvouletého ušlechtilého koně a vy umírající kobylu. To by nešlo,“ řekl například slovenský ministr obrany v letech 2010 a 2011 Ľubomír Galko.

Pokud by vzdušné síly obou zemí disponovaly stejným typem víceúčelového bojového letounu, byla by to ideální varianta. České gripeny by bez nejmenších problémů mohly být „obslouženy“ a vyzbrojeny na Sliači, ty slovenské zase v Časlavi.

Nabízí se rovněž společné a levnější mise třeba při ochraně vzdušného prostoru nad Pobaltím či společné a tudíž výhodnější nákupy radarové techniky a výzbroje.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.