Let, pro jehož slovenskou část chce Bratislava prosadit pojmenování Štefánik, by měl trvat týden a Slovensko by měl stát 20 milionů dolarů. "Kosmické lety ještě i dnes, kdy se staly všedními, patří v dějinách států mezi nejvýznamnější," uvedl ministr obrany Kanis. Pokud se hospodářská situace země zlepší, bude Slovensko hledat i jiné možnosti pro kosmický výzkum než jen ve spolupráci s Ruskem. Jako příklad uvedl Francii, která svůj kosmický program realizuje ve spolupráci s Ruskem i Spojenými státy.
Vědci ze Slovenské akademie věd pro svého kosmonauta vybrali z 15 navrhovaných vědeckých projektů šest. Většina z nich je z oblasti medicíny a dotýká se vlivu dlouhodobého pobytu letců v kosmu na lidský organismus.
Testovat se má vliv různých druhů zátěže na fyziologické funkce kosmonautů, metabolické důsledky snížené fyzické aktivity kosmonauta během letu ve srovnání s osobami, které budou na zemi podrobeny vytrvalostnímu tréninku, ale i projekt Křepelka, jehož cílem je zajistit život křepelek jako potravy pro kosmonauty i po jejich vylíhnutí ve stavu beztíže. K dalším vědeckým projektům patří výzkum sensorické asymetrie při vzniku kinetózy v souvislosti s kosmickým letem.
Podle Richarda Kvetňanského z Ústavu experimentální endokrinologie je Slovensko zapojeno do kosmického výzkumu již téměř 30 let a nyní pouze pokračuje v zahájené práci, na níž se podíleli ruští, francouzští a rakouští kosmonauti.
Kvetňanský současně tvrdí, že sledování vlivu pobytu v kosmu na organismus kosmonauta, jaké připravila slovenská strana, nebylo doposud provedeno ani ruskými ani americkými výzkumníky. "Tento typ sledování doposud nebyl proveden a my budeme mít vědecké prvenství," uvedl.
Prvním československým kosmonautem byl Čech Vladimír Remek, který se na oběžnou dráhu vydal 2. března 1978.
19. ledna 1999 9:45
