Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aktivisté prosí Kisku o pomoc. Chtějí zmařit Ficův protiteroristický zákon

  14:37aktualizováno  14:37
Přes sto slovenských osobností a opozice se obrací na prezidenta Andreje Kisku kvůli zákonu o posílení pravomocí policie a tajných služeb. Po Kiskovi požadují, aby nepodepsal změnu ústavy a vrátil ji zpět k projednání. Podle aktivistů obsahuje i pasáže omezující základní lidská práva a svobody.

Robert Fico při rozhovoru pro slovenský deník SME. | foto: SME.sk - Vladimír Šimíček

Slovenské osobnosti považují za nepřijatelné, aby se o posilňování pravomocí bezpečnostních složek státu rozhodovalo bez zapojení odborné a širší veřejnosti.

Obvinění z terorismu

Protiteroristické zákony na Slovensku by se měly podle Roberta Fica zpřísnit. Vyšetřování terorismu na Slovensku je přitom v uplynulých letech velmi ojedinělé. Za posledních sedm let byl za terorismus či účast na terorismu stíhaný a odsouzený jediný člověk - 35letý muž z Košic. Za nastražení a odpálení bomby před košickou pobočku restaurace McDonald mu soud uložil trest 25 let vězení. Při incidentu z prosince 2008 nebyl nikdo zraněn.

„Přesunutí důrazu z nefunkčního zdravotnictví, školství a soudnictví na hrozbu terorismu zřejmě plní i funkci manipulování veřejného mínění s cílem opět získat moc a možná ji i zafixovat pomocí prvků policejního státu,“ uvedl pro HNonline.sk jeden ze členů iniciativy a na Slovensku známý psychiatr Jozef Hašto.

Soubor protiteroristických zákonů prosadili sociální demokraté ze strany Směr-SD premiéra Roberta Fica jako reakci na teroristické útoky v Paříži (vše o nich zde). Legislativní změny nyní čekají již jen na podpis prezidenta. Pokud Kiska návrh schválí, budou moci policisté mimo jiné zajistit každého člověka na místě, kde se odehrál teroristický útok, nebo kde takový útok hrozí.

Nové pravomoci a úkoly dostanou civilní tajná služba (SIS) a vojenské zpravodajství. SIS například bude moci navrhnout soudu, aby zakázal provoz internetových portálů, které propagují terorismus, extremismus či sekty. Rovněž začne shromažďovat informace o nelegální migraci a kybernetické hrozbě a získá přístup k záznamům kamerových systémů, které monitorují veřejná prostranství.

Za založení a podporu teroristické skupiny bude viníkům nově hrozit trest vězení nejméně deset let místo současných osmi let. Při odhalování pachatelů teroristických trestných činů zase bude moci kriminalistům pomáhat coby policejní agent i jiná osoba než příslušník policie. Nově budou moci soudy uvalit vazbu na každého člověka podezřelého z terorismu, připomíná server Sme.sk.

Omezování lidských práv

Signatáři výzvy tvrdí, že balíček zákonů může v případě schválení omezovat základní lidská práva. Ondrej Dostál z Občanské konzervativní strany například zmiňuje pasáž o možném blokování internetových stránek s podezřelým obsahem.

Slovenské volby

Celkem 23 politických stran a hnutí se bude ucházet o hlasy slovenských voličů v březnových parlamentních volbách. Strany měly možnost na kandidátní listiny napsat až 150 jmen pro volby, v nichž bude 4,4 milionu slovenských voličů 5. března vybírat 150 poslanců prostřednictvím poměrného systému, v němž je celé Slovensko jedním volebním obvodem.

Zdroj: ČTK

„Extremistický obsah se nám zdá nedostatečně definovaný,“ uvedl. Pravomoci by podle něj mohly být lehce zneužity. Za extremistický může totiž být podle volné definice považován v podstatě jakýkoli server, který přijde slovenské tajné službě podezřelý.

Hašto pak uvádí, že slovenská policie a soudy mají již s nynějšími pravomocemi problémy s tím, aby nezneužívaly svou moc. Obavy z legislativy má i Zuzana Števulová z Ligy za lidská práva. „Obáváme se, že protiteroristické zákony dávají široké možnosti na jejich zneužití i mimo boj proti terorismu,“ uvedla. Konkrétní případy však neuvedla.

Peter Weisenbacher ze slovenského Institutu lidských práv si však nemyslí, že by připomínky ke kontroverznímu zákonu obstály před Evropským soudem pro lidská práva. „Na Slovensku nemáme zadržování lidí kvůli terorismu, takže je neprofesionální a nezodpovědné předjímat, že se to určitě bude porušovat,“ myslí si Weisenbacher.

Peníze na boj s terorismem

Slovensko vyčlení v příštích čtyřech letech na zvýšení počtu policistů a vojáků, jakož i na nákup techniky v souvislosti s protiteroristickými opatřeními více než 250 milionů eur (přes 6,75 miliardy korun). Vyplývá to z návrhu opatření pro boj s terorismem, který schválila slovenská vláda. Slovenské ministerstvo vnitra chce do roku 2018 posílit stavy policie o dva a půl tisíce lidí.

Slovenská armáda zase plánuje přijmout do svých řad 800 nových vojáků.

Zdroj: ČTK

Premiér Fico výtky opozice k schválenému balíku protiteroristických zákonů odmítl. „Není třeba se obávat žádné nerovnováhy mezi právní úpravou a ochranou lidských práv. Jsou to ustanovení, která nejsou tak daleko, jak to vidíme v protiteroristických úpravách v jiných státech,“ řekl novinářům Fico.

Předvolební kampaň

Obě strany, tedy iniciativa za nepřijetí zákona a strana Směr-SD, se v celém sporu navzájem obviňují také z populismu před březnovými volbami. „Nemyslím si, že by měly být zákony zaměňovány za kampaň vládní strany,“ prohlásil Dostál na adresu Směru-SD.

Z vyjádření Fica je podle něj patrné, že chce uprchlíky zaškatulkovat jako teroristy a vyvolává dojem, že je hrdinou a vůdcem, který Slováky ochrání. „Slovensko se schválením těchto návrhů nebezpečně přibližuje k policejnímu státu a vzdaluje se od vyspělé Evropy,“ řekl místopředseda opozičních křesťanských demokratů Július Brocka.

Otevřená kritika vládní strany a Fica však od opozice zavání obdobnou snahou o získání politických bodů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.