Proti novele jazykového zákona se ohradila maďarská menšina v zemi, ale i zahraniční instituce. Kritici zákona například tvrdili, že pokutu mohou dostat i běžní lidé, když spolu nebudou hovořit slovensky. Ministerstvo kultury proto v návrhu zásad vyjmenovalo, že finanční sankce budou hrozit státním orgánům, úřadům, zákonem zřízeným institucím a podnikatelům.
Úředníci musí podle zákona ovládat státní jazyk, zároveň nejsou povinni znát jazyky menšin. Na úřadě budou muset slovensky mluvit i běžní lidé. Výjimka se týká jen obcí, kde žije alespoň dvacetiprocentní menšina. Běžným lidem ale pokuty nehrozí.
Obec nemusí schůzovat ve slovenštině
Pro uložení sankcí musí být splněno alespoň 11 z 21 kritérií zákona. Ministerstvo kultury také zavedlo několik výjimek. Například zasedání městského či místního zastupitelstva se nemusí uskutečnit ve slovenštině, pokud s tím budou všichni účastníci souhlasit. Pokud ale na úřadě několik lidí hovoří v jazyce menšiny a rozhovoru je přítomen někdo, kdo danou řeč neovládá, musí jim k tomu dát souhlas.
Příslušníci menšin mají právo na tlumočníka, pokud před soudem nebo policií prohlásí, že státní jazyk neovládají. Komunikaci mezi lékaři a pacienty stát kontrolovat nebude. V jiném jazyce než slovensky mohou zdravotníci hovořit podle ministerstva jen tehdy, když pacient slovensky neumí.
Čeština má výjimku v ústním i písemném projevu
Výjimkou ze zákona nadále zůstává čeština, Češi mohou komunikovat s úředníky ústně i písemně v češtině.
Sporná novela vyhrotila vztahy mezi Budapeští a Bratislavou. Maďarsko argumentuje znevýhodněním maďarské menšiny na Slovensku. Bratislava naopak tvrdí, že práva menšin zákon posiluje.
