Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovenská vláda se v roce 1992 hádala kvůli bombardování Brna

  12:59aktualizováno  12:59
Před dvaceti lety se rozpadal společný stát Čechů a Slováků. Sametovému rozvodu ale předcházela mnohá vášnivá jednání. Na jednom ze zasedání slovenské vlády tehdejší ministr vnitra naznačil i možnost bombardování Brna, zavzpomínal tehdejší první místopředseda slovenského kabinetu Martin Porubjak.

Tehdejší slovenský ministr vnitra kritizoval, že je Bratislava bez vojenského letectva a to bylo podle jeho názoru absolutně nevhodné. Ilustrační foto | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Na jaře 1992 vládl na Slovensku tým premiéra Jána Čarnogurského (KDH), jenž vystřídal vládu Vladimíra Mečiara padlou v květnu 1991. Kabinet Čarnogurského ale v červnu 1992 opět vystřídal Vladimír Mečiar a jeho HZDS.

"Každé zasedání vlády mělo v úvodu standardní průběh. Ještě než se začalo jednat o jednotlivých bodech programu, vystoupili pokaždé dva ministři: ministr vnitra se zprávou o bezpečnostním stavu země a ministr financí se zprávou o stavu státní pokladny," popsal pro deník MF DNES jednání na jaře 1992 Porubjak, který ve vládě reprezentoval stranu Veřejnost proti násilí  (VPN).

Martin Porubjak

Dramaturg a režisér. Spoluzakladatel Divadla na korze. Stál v roce 1989 u zrodu hnutí Veřejnost proti násilí, které bylo partnerem Občanského fóra. V roce 1992 byl prvním místopředsedou slovenské vlády a předsedou strany ODÚ-VPN. Od roku 2005 působí jako vysokoškolský profesor v oboru divadelní vědy a umění. Přeložil přes 40 her z němčiny, je autorem řady odborných studií.

Ministrem vnitra byl tehdy Ladislav Pittner z KDH. Ujal se podle Porubjaka slova a upozornil na problematickou dislokaci vojenského letectva. Podle jeho názoru byla absolutně nevhodná, v Bratislavě totiž nebylo žádné. Neumožňovala to mezinárodní smlouva o neutralitě Rakouska.

Nejbližší slovenské vzdušné síly byly až na vojenském letišti ve Sliači, tedy téměř dvě stovky kilometrů daleko od Bratislavy.

"Kdyby se prý české letectvo rozhodlo bombardovat Bratislavu, doletělo by sem mnohem dříve než naše letectvo nad Brno," pokračoval ministr Pittner. Nakonec přidal i přesnou kalkulaci v minutách.

"Tak toto mě, polovičního ogara z Valašska, zdvihlo z vládního křesla! Vyskočil jsem a začal jsem na něj křičet, co to tu tárá, jaké nesmysly, jak něco takového může vůbec vypustit z úst," zavzpomínal Porubjak.

Premiér Čarnogurský, který seděl po jeho levici, ho chytil za ruku a jen opakoval: "Jen klidně! Nerozčilujte se! Ovládejte se!"

"Ministr Pittner na mě hleděl s údivem. Měl jsem pověst klidného člověka a najednou jsem vypadal - když jsem si představil slovenské bomby padající na brněnský Petrov - jako zuřivec, co se na něj každou chvíli vrhne," doplnil pro MF DNES tehdejší vicepremiér.

Čarnogurský rychle tento bod jednání ukončil, a tím skončilo "strategické" vystoupení pana ministra vnitra.

Po vítězství Mečiarova HZDS ve volbách v červnu 1992 se na Silvestra Československo rozpadlo bez jakékoliv zásahu letectva, po dohodě tehdejších premiérů Mečiara a Klause v brněnské vile Tugendhat.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.