Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko stvrdilo žalobu proti kvótám. Do EU míří další tisíce migrantů

  13:08aktualizováno  14:17
Slovenská vláda se ve středu shodla na žalobě proti plánu Evropské komise na povinné přerozdělení uprchlíků mezi členské země EU. Kvóty napadne žalobou u soudu Evropské unie, informoval slovenský premiér Robert Fico. Do EU mezitím zamířily přes Maďarsko další tisíce migrantů, Němci zvažují tranzitní zóny přímo na hranicích.

Uprchlíci překračují maďarsko-rakouské hranice (30. září 2015). | foto: Reuters

„Nesouhlasíme s povinnými kvótami a tento názor jsme dnes zformalizovali,“ uvedl Fico s tím, že vláda pro podání žaloby nepotřebuje souhlas parlamentu. Samotný obsah žaloby prý nebyl předmětem jednání. Konkrétní podobu by měli do dvou měsíců připravit odborníci ministerstev vnitra a financí.

O tom, jaké má žaloba vyhlídky na úspěch, Fico odmítl spekulovat. Neobává se ale, že by systém kvót mohl fungovat proti vůli Bratislavy. Prakticky podle něj totiž není vynutitelný.

Ministři vnitra států Evropské unie minulý týden v Bruselu většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení 120.000 uprchlíků. Proti byly kromě Slovenska také Česko, Maďarsko a Rumunsko, zatímco Finsko se zdrželo. Premiér Fico už následující den oznámil, že Bratislava proti rozhodnutí podá žalobu.

Česko s kvótami sice nadále nesouhlasí, podle premiéra Bohuslava Sobotky se proti nim ale nebude bránit soudně. Praha by si prý takovým krokem výrazně ztížila vyjednávací pozici při dalších debatách o řešení migrační krize.

Právní kroky proti kvótám už vyloučilo také Rumunsko. Maďarsko zatím uvedlo pouze to, že o žalobě k soudu EU bude uvažovat.

Slovensko by mělo na základě rozhodnutí ministrů vnitra EU přijmout 802 uprchlíků, z toho 612 z Řecka a 190 z Itálie.

Jen během úterý přitom dorazilo do Maďarska dalších víc než 6 600 migrantů, většinou přes maďarsko-chorvatskou hranici. S odvoláním na maďarskou policii o tom ve středu informovala tisková agentura APA. Hranici z Maďarska do Rakouska od pondělní půlnoci překročilo víc než deset tisíc běženců. Chorvatskem jich za poslední dva týdny prošlo už přes 88 000.

Migrační vlnu odklonil maďarský plot

Kvůli plotu, který Budapešť v polovině září dostavěla na hranici se Srbskem, se v současnosti většina migrantů putujících po takzvané balkánské stezce dostává do Maďarska přes Chorvatsko. Budapešť vypravuje od chorvatských hranic zvláštní vlaky, které běžence přivážejí do obce Hegyeshalom, odkud pokračují většinou pěšky do rakouského Nickelsdorfu.

Uprchlická krize

Od úterní půlnoci do ranních hodin rakousko-maďarskou hranici překročilo přes tři tisíce migrantů, které do Hegyeshalomu přivezly dva vlaky. Za celé úterý do Rakouska od východního souseda přišlo více než sedm tisíc běženců, uvedl mluvčí policie spolkové země Burgenland Helmut Marban.

Počet migrantů procházejících přes Maďarsko a Rakousko dál do západní a severní Evropy nebude s největší pravděpodobností klesat ani v následujících dnech. Neustálý příliv běženců totiž navzdory chladnému a deštivému počasí hlásí také Chorvatsko.

Denně do země přichází ze Srbska zhruba pět tisíc lidí, uvedl ministr vnitra Ranko Ostojić při návštěvě záchytného tábora Opatovac na východě země. V uplynulých dvou týdnech do Chorvatska přišlo víc než 88 500 migrantů. Drtivá většina pokračovala v cestě přes Maďarsko na západ Evropy.

Maďarská vláda mezitím schválila uvolnění 370 milionů forintů (32 milionů Kč) na pomoc nezletilým uprchlíkům, kteří do země přijdou bez doprovodu. Měly by díky nim vzniknout nové ubytovací kapacity.

K usilovnému hledání ubytovacích kapacit vyzval zodpovědné evropské úřady ve středu také zástupce německé organizace na pomoc uprchlíkům Pro Asyl Karl Kopp. Varoval před hrozícím drastickým zhoršením životní situace běženců během nadcházející zimy. Vyčerpaní uprchlíci mohou na balkánské stezce podle něj během zimy i umrznout.

Rakousko žije debatou o finančním dopadu krize

V Rakousku ve středu rozpoutala bouřlivou debatu informace rozhlasové a televizní stanice ORF, že podle zatím tajné vládní analýzy bude muset Vídeň v příštích čtyřech letech na podporu žadatelů o azyl vydat až 12,3 miliardy eur (334,3 miliard Kč). Podle odhadů totiž letos o azyl požádá v alpské republice 85 000 a příští rok až 130 000 lidí. Ministerstvo financí ale informaci popřelo.

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére ve středu v rozhalasové stanici RBB oznámil plán na rozhodování o přijetí nebo odmítnutí běženců přímo na hranicích. Sám prý připravuje návrh zákona, který by takový postup umožnil. Na hranicích by měly vzniknout podobné tranzitní zóny, jaké jsou na letištích.

Fotogalerie

Podle ministra by úředníci na hranicích automaticky odmítali vstup lidem, kteří nemají šanci získat v zemi azyl. „Známe to z letišť. Tam je možné někoho zadržet, prověřit jeho žádost o azyl, a pokud je zjevně neodůvodněná, poslat ho zpátky,“ uvedl de Maiziére. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že takové opatření na pozemních hranicích je v souladu s evropským právem.

O odmítání běženců, kteří nemají šanci na azyl, přímo na hranicích mluví už delší dobu politici bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). „Musíme vyslat jasný signál, že Německo nemůže přijmout každého uprchlíka,“ řekl deníku Die Welt poslanec za CSU Stephan Mayer.

Proti návrhu de Maiziéra se ale staví německé nevládní humanitární organizace. Podle nich by úředníci na hranicích odmítali i mnoho uprchlíků, kteří by měli šanci azyl v Německu dostat. Günter Burkhardt ze sdružení Pro Asyl uvedl, že rozhodování o přijetí nebo odmítnutí běženců na letištích je už nyní problematické, protože probíhá ve zrychleném režimu a běženci často nemají právního zástupce.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.