Víkendové výpravy do svatostánků spotřebitelství jsou již pro mnohé slovenské rodiny, hlavně ve větších městech, součástí životního stylu. Nedělní prodej na Slovensku propukl plnou silou až po nástupu zahraničních obchodních řetězců, ačkoliv například v Německu, Rakousku, Francii či Dánsku mají supermarkety o nedělích zavřeno a omezen bývá i sobotní prodej. Experti však poukazují na liberalizační tendence v Evropské unii.
"V neděli, v den Boha Stvořitele, se má zastavit každý člověk i celé lidstvo, oddychnout si od každodenní práce, obdivovat krásu stvoření, děkovat Bohu za celý vesmír. (...) O tento zážitek obírá člověka nedělní shon za prací, ziskem a hledáním vlastních zájmů. (...) I státní zákony respektují den klidu pro věřící. Avšak supermarkety, podnikatelé i jiné instituce nectí tento zákon. Tím trpí naše společnost, naše rodiny i jednotlivci," praví se v pastýřském listu, který v neděli zazněl z kazatelen katolických kostelů.
Katoličtí biskupové vyzvali věřící, aby se snažili "postavit se proti trendu, který z vás dělá jen nástroje a otroky svých finančních zájmů". Ba i přání "pěkného víkendu" je podle prelátů nejen cizí duchu slovenštiny, ale i souvisí se "záměrem vytlačit z našeho života vše křesťanské".
Stejný postoj zaujala evangelická církev, která se také domnívá, že Slováci by v neděli neměli chodit po nákupech, ale měli by ji využít jako den pro rodinu a duchovní život.
"Západní Evropa dokázala tuto věc legislativně již dávno vyřešit. Mnoho velkých obchodních sítí musí neděli respektovat a nemohou ji vnímat jako obchodní den. Na Slovensku zatím takové omezení není. Hovořili jsme s několika představiteli státu a
chceme iniciovat, aby neděli legislativně ochránili před obchodem," uvedl generální biskup Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku Július Filo.
Ačkoli se v pětimilionovém Slovensku hlásí ke katolíkům asi 70 procent a k evangelíkům kolem sedmi procent obyvatel, není jisté, jak se lidé k podobné iniciativě postaví. O nedělní nákupy je totiž stále velký zájem a média reagovala na volání z kazatelen kriticky až nevraživě.
Nejčtenější deník Nový čas usoudil, že požadavek evangelické i katolické církve proti nedělnímu prodeji je na první pohled směšný zástupný problém, protože nikdo křesťanům nebrání v nedělních návštěvách kostelů a návrh kněží by diskriminoval
obchodníky, zákazníky, nevěřící či jinověrce. Ale "v tomto Kocourkovu, který se prezentuje jako rádoby katolický stát, je vše možné" a "co dnes není, zítra může být", takže po zákazu nedělního prodeje by prý mohlo dojít na stejně směšný příkaz: "Středa, množit se je třeba".
Deník Sme se proti požadavkům církví dokonce ohradil jako proti zásahu "do oblasti lidských práv a svobod, kde skutečně nemají co dělat", takže "měly by být přinejmenším zabrzděni, dokud není pozdě".
Spor sice již hoří plnou silou, ale dosud je otevřený, stejně jako mnohé prodejny. Zanedlouho se však situace může přiostřit. Pastýřský list se odvolává i na nový zákoník práce, který bude platit od 1. dubna. Podle něj je totiž zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl v týdnu dva volné dny, které "musí připadat na sobotu a neděli, anebo na neděli a pondělí".
Podle výkladu, který poskytla mluvčí ministerstva práce Magdaléna Sedláčková, nový zákoník umožňuje - stejně jako dosud - nařídit práci ve dnech pracovního klidu "jen výjimečně" a jen pokud jde o nezbytné práce z hlediska potřeb obyvatelstva.
"Prodej zboží nelze zařadit mezi práce, které jsou nezbytné pro uspokojování životních, zdravotních a kulturních potřeb obyvatelstva a které by se nemohly vykonat v ostatních dnech. Mezi tyto práce lze zařadit jen prodej potravin," uvedla mluvčí Sedláčková.
