Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slováci včera slavili výročí Trianonu, Maďaři ho dnes oplakávají

  9:37aktualizováno  15:31
Maďaři a Slováci se zase předhánějí v tom, kdo komu do rány nasype víc soli. Tentokrát jde o výročí Trianonské smlouvy, která Maďary po roce 1920 připravila o dvě třetiny území. Zatímco 302 maďarských zákonodárců schválilo 4. červen jako den národního smutku, Slováci si pospíšili, aby tutéž událost co nejhlasitěji oslavili.

Nacionalista Ján Slota slavnostně odhaluje ceduli k oslavě Trianonské smlouvy (3. června 2010) | foto: SME.sk

Trianon – Maďary označovaný jako den ukřižování jejich země – je naopak slovy slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče "jedním z nejvýznamnějších pilířů budování samostatného Slovenska a stabilní střední Evropy". Ostatně už je to i v kameni vytesáno. Od včerejška.

Ozvali se i Češi

Maďarský Zákon o národní soudržnosti znepokojil i českého prezidenta Václava Klause a premiéra Jana Fischera, kteří k němu vydali společné prohlášení: "Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje Trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i ČR součástí. Za zcela nepřípustné a nebezpečné považujeme vyslovování podpory požadavkům na vytváření různých forem regionální autonomie."
Otázky evropské minulosti by podle českého prezidenta a premiéra měli řešit historikové, ne politikové. "Diskuse a kroky, jichž jsme v Maďarsku svědky, mohou ve svém důsledku vytvářet prostředí pro růst extremismu a přispívat k oživování starých rivalit v rámci Evropy."

"Slovenská republika vyjadřuje dík spojeneckým mocnostem za to, že uzavřely Trianonskou mírovou smlouvu s Maďarskem," píše se na tabuli, kterou včera v Bratislavě slavnostně odhalil nacionalista Ján Slota, který, jak podle listu SME řekl, by si přál, aby smlouva "platila navěky".

Populista, který těsně před slovenskými parlamentními volbami balancuje na hranici zvolitelnosti, si tak nenechal ujít příležitost, aby ve světlech reflektorů (dokud svítí) udělal ještě alespoň jeden nenávistný kousek.

Dnes na den uplynulo 90 let od smlouvy, která na Pařížské mírové konferenci stanovila po první světové válce hranice budoucího Slovenska a s níž Maďarsko (nástupnická země Uherska) ztratilo velkou část svého území.

Konkrétně, jak precizně píše maďarská agentura MTI, se 283 tisíc kilometrů čtverečních smrsklo na 90 tisíc kilometrů čtverečních a počet obyvatel nástupnického Maďarska klesl z 18 milionů na 7,6.

Od té doby maďarští nacionalisté teskní po své dřívější "velikosti" a nárokují si části území všech svých okolních zemí. (Odtud slavný citát premiéra Viktora Orbána, že "Maďarsko je jedinou zemí, která sousedí sama se sebou".)

Zrušme hranice nadiktované Trianonem, volá Jobbik

Dokud se prapory s hesly o zrušení Trianonu vyskytovaly pouze v zaťatých pěstech extremistů z Maďarské gardy, bylo možné brát je jako ublíženeckou nostalgii. Jenže loni se extremistická strana Jobbik dostala do Evropského parlamentu.

"Naším hlavním cílem je zrušit hranice nadiktované Trianonem," nechal se slyšet Csanád Szegedi, nově zvolený europoslanec. A letos v dubnu se Jobbik dostal i do maďarského parlamentu. Společně s jen o trochu méně nacionalistickým Fideszem Viktora Orbána, který vyhrál drtivou většinou.

A právě tato většina před několika dny prohlásila 4. červen památným dnem "maďarské tragédie". Ten si také už dnes budou maďarští nacionalisté připomínat v maďarské části Komárna. Není proto divu, že podobně horkokrevní Slováci míří do Komárna také.

Podle listu SME tam chtějí odhalit (ačkoli na to zatím nemají povolení) podobnou děkovnou tabuli, jakou včera pověsili v Bratislavě. A protože slotovci před volbami potřebují každý hlas, budou tabulemi kolíkovat i další body hranice – napříště prý poblíž Košic. Frenetický boj o hranice (v době, kdy jsou obě země v Schengenu, kde hranice neexistují) si lze vysvětlit jen cynickým politickým kalkulem jak maďarských, tak slovenských politiků.

Když chtěl Komárno navštívit maďarský prezident László Sólyom, aby zde 21. srpna odhalil sochu maďarského patrona svatého Štěpána, Slováci jej navzdory tomu, že všichni Evropané mohou překračovat hranice, kdy chtějí a kde chtějí, vyštvali. (viz článek o cestě maďarského prezidenta do Komárna)

Dá se tak očekávat, že dnešní maďarsko-slovenská estráda bude stát za to. Ostatně účast přislíbil i premiér Robert Fico. Teď už záleží jen na tom, co bude v Komárně znít hlasitěji. Zda pláč, nebo smích.

TRIANONSKÁ SMLOUVA

Byla podepsána 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v zámku Versailles u Paříže. A je jednou z pařížských mírových smluv. Stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené 1. světové válce.

Maďarsko tak připravila o značnou část území. Signatáři ze strany vítězných mocností byly USA, Spojené království, Francie a Itálie a jejich spojenci: Rumunsko, pozdější Jugoslávie a Československo. Za Československo smlouvu podepsal ministr zahraničí Eduard Beneš a velvyslanec v Londýně Štefan Osuský.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.